Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJiž spí...
12. 03. 2001
2
0
1632
Autor
CZlovek
UF!!! Pozn.: s JiKem to nemá nic společného... :o)
zbla pozadí bezcílných očí
zařezává se a lísá
kde jiskřičku světla kopyty svých koní
vykřesal příkazem poloslepý kočí
na cestě vpřed
Nikdo se ho nezeptal
Citelná temnota
trhající podkovy světelných ořů
bez dotazů cíle stále je čirá
odmítá připustit si mýlek
oděna v barvy ocasu tchořů
navždy s sebou je svá
A nikdo se ho neptá
I z kolejnic vybočil vůz zvaný život
do noci sirné zvolil si směr
v mlčení ticha doznívá tikot
hodin jež dovoleno mu bylo natáhnout
které odvážil se zastavit
Už není proč se ptát...
Zajímavý obraz jsi vytvořil, CZloveku. Zaujala mne zde taková pohádková (nebo fantastická) atmosféra celé básně, i když její obsah příliš pohádkový není. Osobně bych řekl, že jako obraz spřežení ženoucího se vpřed tmou mě báseň oslovila více než to, o čem báseň vskutku mluví - o zastavení tikajících hodin. Každopádně tipuji.
To tikot hodin je schválně na dvou řádkách? Musela jsem si to přečíst znova, aby mi to docvaklo. Ale to nemusí být tvoje chyba. :-)
Není to náhodou o životě? :-) Procházíme různými etapami a Něco chceme stihnout, zvládnout za ten život. Pořád není ta správná doba, pořád je frmol a spoustu věcí na žití. A nakonec nám vždycky něco uteče. Nebo to není o tom? Nevadí.