Lekníny na vodní hladině

Lekníny na vodní hladině,

něžné a bílé a nevinné

květy,vyrostly do krásy,

jak dívky,

pět asi,

jak dívky sladkými patnácti léty.

Po břehu rybníka vyšly si,nožky se kmitaly,

jak ptáci slétly,

do vody dopadly,

ryby by omládly,

Zapletla dívka si leknínem vlasy.

Z pěti jen po čtyřech ulehlo v hladině,

po čtyřech bělostných kvítků,

Viděl to mládenec cizáček,

odvést chtěl z domova sobě dívku.

Kdyby sis tu dívku odved pryč

od známých lidů a od známých světů,

s ní pátý leknín vzal bys nám,

a navždy zpřetrhal pouta květů.