Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVodítka
09. 05. 2006
5
0
1183
Autor
helium
Som so zlomenými riadkami.
Trčia do neba,
komíny mojich slov.
Občas sa čudujem, že môžem dýchať tento vzduch.
Som s trucujúcimi kráskami.
Špúlia pery,
vedia, že všetko dostanú.
Napodobňujem ich a tak ostávam aspoň odleskom v tmavých okuliaroch.
Som zdvojená predstava,
prelínaš sa a unikáš.
Tvoja ruka je závoj.
Kým vkĺzne do mojej, rozplynie sa.
Trčia do neba,
komíny mojich slov.
Občas sa čudujem, že môžem dýchať tento vzduch.
Som s trucujúcimi kráskami.
Špúlia pery,
vedia, že všetko dostanú.
Napodobňujem ich a tak ostávam aspoň odleskom v tmavých okuliaroch.
Som zdvojená predstava,
prelínaš sa a unikáš.
Tvoja ruka je závoj.
Kým vkĺzne do mojej, rozplynie sa.
jenyk, klobuk dole!!...uplne tak to sice nebolo, ale velmi podobne...sama za slovnaftem som uz davno nebola, tak asi vytiahnem bicykel a pojdem kuknut holky;)
...inak, ten klip som odrazu videla aj ja...nebyl spatny;)