Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStředa
Autor
penelopea
Středa.
Je středa a na kredenci leží okurka…..nic zvláštního, nic neobvyklého…ano pokud by byla určena k jídlu….ale není…..
Někde se dočetla, že právě zelenina, může i zapřísáhlého odpůrce erotických pomůcek přimět ke změně názorů… A mohla se na vlastní kůži přesvědčit, že na tom něco bude….Kdo je má totiž neustále kupovat!!
Nikdy by ji nenapadlo, že pohled na zeleninu může být tolik vzrušující….
_
,,Jsem fakt blázen , raději půjdu něco dělat“…….odešla, ale i při úklidu se v mysli pořád vracela k sobotnímu zážitku….
Byla na nemocenské už dlouho,
nudila se a bylo ji doma moc smutno, jediné spojení se světem internet, ale v poslední době ani ten docela nezaplnil to prázdno….den je moc dlouhý.
Venku bylo tak krásně, lákalo k procházce, nebo k práci na chalupě…
,,Božínku jak to všechno stihnu do zimy?“
,,….Měsíc zahálím“, a letos to nebylo poprvé…a jak to tak vypadá, určitě ne naposled….
Uvařila si kávu….zabořila se do sedačky, natáhla nohy a náhle se jí vše vybavilo jako film….
_
,,Už končím , začíná tu být zima, slunce zašlo a fouká vítr, balíme to a jedeme domů“,
dobrý zvyk volat těsně před tím než z chalupy odjížděl…
,,To je dobře, těším se na tebe“
,,Nechceš něco přivézt?“
,,Ne, možná pár jablíček“
,,To už mám i hrušky.a pár posledních květin, už je konec, ani slunečnice už nemáme“
,,Tak jo, pojeď…je mi smutno“
,,A jsi už okoupaná?“
,,Ještě ne, to musím?“
,,Musíš!….mám na tebe hroznou chuť“
smála se a dělalo ji to značně dobře….
,,Ale já ne!!….“ ráda ho zlobila a provokovala.
,,Ne?!“
,,No počkej!“
,,Čekám, a jsem zvědavá co bude. Dostanu na holou?“
,,To uvidíš, jo a vytáhni okurku….ať se nám ohřeje“
To už se smáli oba……
,,To si ještě rozmyslím!….
,,Jak myslíš…ahoj za chvíli jsem u tebe….“
Odložila mobil ….
Co to?….že by kousek manželského štěstí?….
Vytáhla ledovou zeleninu …
Byli spolu už hodně let, někdy ji připadalo, že jsou spolu odjakživa…vlastně s ním žila už déle, než předtím bez něj.
Proud teplé vody stékal po jejím těle a příjemně hřál, bohatá pěna celou koupelnu nádherně provoněla….
Z obýváku k ní doléhala hudba a najednou po celodenním napětí jako by z ní všechno spadlo, odplavilo se s poslední mydlinkou…
Chodila po bytě nahá….tělové mléko se ještě nestačilo vsáknout do kůže.
Z venku uslyšela klapnout dveře od auta….
Zapálila svíčky a vonné tyčinky….
Oblékla se jen hodně poskromnu….do toho v čem ji je doma nejlíp a nejpohodlněji….do velké flanelové košile….horní knoflíčky nikdy nezapínala, tak když vešel dovnitř….a políbil ji zabořil své ledové ruce rovnou do výstřihu…
,,..Huš!… jedeš,nejdřív umýt ruce!“
,,Jen co přijedu,už mě sekýruješ“, hrál že je rozzlobený, podal ji květiny a košík s ovocem.
Pak už jen slyšela sprchu.
_
Líbali se nenasytně, jako by se neviděli celou věčnost a ne od rána, nemohli se jeden druhého nabažit…ruce se jim sehraně křížily a klouzaly po celém těle…vzrušení stoupalo….
A přesně v okamžiku, kdy spadl poslední kousek oblečení zarachotil v zámku klíč….naštěstí byl i klíč zevnitř.
Dcera!!!!……odskočili od sebe jako dva načapaní studenti….
Ona jen popadla košili a schovala se v koupelně,
on šel otevřít….
,,Co se stalo?“
,,Ahoooj tati chtěli jsme vás překvapit“
,,To se vám teda povedlo ,“znělo to hodně naštvaně…
Stála v koupelně a dusila se smíchem…dlaně tiskla ke rtům, které byly ještě žhavé od polibků….neměla odvahu vystrčit nos, byla od nečekané návštěvy sotva metr.
Koukala na sebe do zrcadla, tváře ji žhnuly a v očích měla zbytky touhy…
Přičísla si vlasy a šla za nimi.
,,No čáu, to nemáte telefon, máte tak proč ho nepoužíváte??“….objala dceru a pak i skorozeťáka….ten ji pozoroval a ona před ním uhýbala pohledem.
Ani neví proč, ale bylo ji trapně.
,,Máte hlad?“
,,Jo něco bychom snědli, jedeme z Tesca,máme půjčené auto , tak jsme byli hned po práci nakoupit a ještě jsme nic nejedli“
,,Mám tu pečené maso dáte si?….“
,,Joooo…!
,,Jééé máš okurku,dáme si “….sotva se nadechla,že raději nabídne okurky nakládan,.vytáhla dcera prkýnko a zbavila okurku obalu.Plátky se koulely po desce a naštěstí si nevšimla jak ji matka pozoruje….a nevěřícně kroutí hlavou.
Mladí už seděli v obýváku, když
vařila kafe,chystala chleby a přišlo ji všechno jako grotesk…
_
.Málokdy si plánuje program na večer, málokdy plánuje průběh milování, ale jestli dnes něco naplánovala, je to totálně v tahu.
Přes to všechno byla ráda, že jsou tu, bylo to pár živých chvil, když zase bylo slyšet bytem překřikování, smích a štěkot psa, kterého s oblibou dráždili…
Nezdrželi se dlouho….
Když za nimi zaklaply dveře, oba se rozchechtali.
,,Zabít…..křičel a smál se, měl jsem je rovnou mezi dveřma zabít!“
V ložnici už to nebylo tak vášnivé jako prvně v obýváku, když přijel.Stereotyp napadlo ji, ale snažila se vychutnávat si každý dotek….
Říká se, že když se daří tak se prostě daří…
Ve chvíli nejvýše intimní, kdy nad ní klečel a ona se mazlila s jeho chloubou vrazil rukou do police, která lemuje celé čelo letiště, tak nešťastně, že vymrštil do vzduchu košík….celkem malý košík s mušličkami
(mimochodem dárek od dcery,z dovolené )
Stovky malilinkatých mušliček se rozsypaly po celé posteli…..
Byla nahoře a to že se neskutečně kroutí přikládala tomu, že se mu to obzvláště líbí….
Pochopila až když si pozice vyměnili….mušličky šíleně tlačily do zad….zarývaly se svými hroty….a každý pohyb byl čím dál více bolestivější….
Snažila se bolest nevnímat a přeci jen si to užít, když zaslechla, útržky písničky….
,,Když přichází noc, já cítím jak moc, tvá duše mi schááázíííí. ´´
No to snad neéééééééééééé….!!!!!…
VĚDĚLA ŽE TOHLE
JE JEJÍ KONEC….
protože s každým tonem se ji vybaví něco co prožila, ale s někým úplně jiným.
,,ve mně navždy zůstááááváááá…..
….tvoje voda živáááááááááááá…ve mně odpočívá,čistá a důvěřivá…..“
Leželi vedle sebe…stejně jako jindy, jako už mnohokrát, bylo jim hezky, ale ne krásně
a tak hezky to začalo…..
Dnes je středa,na lince leží okurka…..
Bere do ruky mobil….
,,Ahojík , co plánujete na dnes večer?…..“
,,Mami,
jsem mrtvá, asi půjdu po práci hned spát , chtěla jsi něco?“
,,Néééé jen se ptám, víš?!“
,,Tak se měj a odpočiň si“
,,Položila telefon a usmívala se“
…..musí ještě zkontrolovat jestli je dost svíček…
jo a přendat ten košík s mušličkami….někam hodně z dosahu……..
a to by v tom byl čert aby to tentokrát nevyšlo……