Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVelký bílý pes
Autor
edith007
Kdysi, ještě smečkou hnán
pádil za hořícím sluncem,
a říkal mu „ jak rád bych místo tebe
byl středem dalekého nebe.“
Tehdy býval smečky vůdcem,
teď však bloudí světem sám.
Velký bílý pes
Kdysi toužil, s čenichem vysoko zdviženým,
tlapu svou otisknout do všech písků světa,
jak však uplynula léta,
život náhle pryč… a sen s ním.
Když se na prérii snáší stín,
přichází noc, tak tichá, spásná
a v té temnotě jak hvězda jasná
bílý pes uléhá v měkké trávy klín.
Velký bílý pes
A pak, kolem stále tma a v ní jen lehký záchvěv světla,
tehdy nad ránem, kdy vstává,
ta chvíle rozechvělá, jak motýl třepotavá,
zdá se jako by v jeho očích se kapka rosy leskla.
Možná běžel špatným směrem.
Možná běžel v nepravý čas.
Možná neslyšel vytí smečky.
Možná ho nechtěl slyšet…
Ten Velký bílý pes
Teď napíná uši, jestli ho ještě nezaslechne…