Rusek 2004 aneb pokus o cestopis

Tohle je krátký literárně sice né zcela kvalitní popis mé cesty do vesnice Rusek v srpnu roku 2004

cíl cesty: vesnice Rusek u Hradce Králové

termín: 3.8.-11.8.2004

cestovatelé: Já, G, T a L (tenkrát ještě M)

způsob dopravy: vlak a autobus

hodnocení cesty: ***** (maximální počet)

 

No jak to všechno začalo. Stalo se to někdy začátkem jara asi v březnu nebo tak nák. Když jsme byli všichni čtyři venku tak L najednou přišel s tim že by jsme mohl jed o prázdninách na jejich chalupu kterou mají v náký díře u Hradce. Já a G sme byli nadčeni. T z počátku moc ne ale nakonec se mu to taky zalíbilo. No a tak sme začali plánovat tuhle první výpravu. T se do příprav příliš nezapojoval a všechno odbíval svojí oblíbenou frází ,,Na to je ještě čas.´´ (nebo nákou podobnou v tomto duchu).

Jak pomalu začínali prázdniny tak sme to začali plánovat podrobnějc. Nejdříve jsme přemýšleli o termínu někdy koncem července. T si ale našel na celej červenec brigádu a tak sme termín odsunuli na neděli 1. srpna. Jak dny ubíhali měli jsme už všechno naplánováno, ale když jsem se týden před termínem vrátil z chaty zavolal mi G a zdělil mi že prej T nechce ject (prej nechce vyhazovat peníze za takovou blbost). Naštěstí mi moje máma řekla o slevě která nám sníží cestovní náklady skoro o polovinu. Druhej den sme šli za T a nakonec se nám podařilo ho přesvědčit. Ale pod podmínkou že se termín odjezdu posune o dva dni na úterý 3.8. Mě se to sice vůbec nelíbilo ale nakonec sem byl přehlasován.

Po týdnu nesnesitelného očekávání konečně nastal ten skvělí den. Úterý 3. srpna roku 2003 kdy jsme vyrazily na naší cestu. Probudil jsem se už v sedm hodin a začal si dobalovávat věci. Několikrát sem si překontroloval odjezd vlaků a tramvaje. Vlak nám jel v 11:10 a tramvaj 10:43. Asi kolem desátý mi zavolal děda a řek že mě hodí na nádraží. Zavolal jsem to ještě L a sem čekal na dědův příjezd.

Na nádraží sme se nakonec všichni sešli. G sebou tahal velkou kresnu ještě většší tašku, jeden menšší batoh a myslim že ještě jednu tašku. Cesta proběhla celkem klidně. T měl zase nějaký sportovní časopis, G seděl v zavazadlovím prostoru a L se tvářil naštvaně. Cestu sme si krátili tak že sme s G prošli celej vlak od začátku až ke konci a zase zpět (všichni po nás divně čumněli a já sem málem vybuch smíchy).

No abych to zkrátil. Nakonec jsme s dostali do Hradce Králové (asi kolem čtvrtý) a odtamtud sme jeli autobusem číslo 13 do vesnice Rusek.

Ted bych chtěl trochu popsat chalupu ve které sme bydleli: Z venku vypadala celkem dobře byla natřená na bílo a měla červenou střechu. Ze vnitřo to už tak skvělí nebylo. Dohromady zde byly čtyři místnosti + chodba, půda a sklep a koupelna a záchod (rozpadlá kanibudka která byla venku u kůlny, byla celá plná a výkaly se hrnuly dírou v zadní části záchoda ven na zahradu, nebo spíše do kopřiv).

Něco jako obývák (livingroom) - V této místnosti byl roztahovací gauč na kterém spal G a T. Byla zde také malá černobílá televize, stůl, polička a kamna. Ještě tu byl malej výklenek ve které byla kuchynka (která jsme nazvali příhodně ,,chánovská´´) v té sme ale nevařili.

Něco jako dětský pokoj (children´s room) - V této místnosti byly dvě postele (oddělené narozdíl od obýváku) ve kterých sem spal já a L. Dál tu byl psací stůl, knihovnička a skříň a dva noční stolky. Pod postelí bylo hromady pornočasopisů které tu zůstali po zesnulém strejdovi. Byl to asi nejútulnější pokoj v celé chalupě.

Něco jako kuchyň a jídelna (kitchen and dining room) - V této místnosti byla druhá lepší kuchyně (lepší oproti tý chánovský). Všechno nádobí bylo sice masné a špinavé ale aspon něco. Uprostřed mísnosti byl stůl s čtyřmi židlemi a u zdi bylo opřeno pár starých matrací. V této místnosti jsme jedli, hráli šachy, karty a sázky a dostihy.

Nevyužitá místnost (idle room) - Tohle byla nejhorší místnost. Bylo tady houpací křeslo, stará knihovna, skříň (ve které byla urna s popelem L babky), malej stolek s kaktusy a kolo. Místnost byla absolutně neobyvatelná. Zdi byly vlhké a upadané a na celé levé zdi byla plíseň. Pokud sem šel do této místnosti tak pouze pohopat se v křeslo.

Půda (garret) - byla plná krabic se starými časopisy a různými krámi.

Sklep (cave) - v podstatě nebyl byla tu jenom malá místnost kde byli trubky.

Koupelna (bathroom) - vana byla zrezlá, umyvadlo vytržené ze zdi, sprcha skoro ucpaná vodním kamenem na zemi velká louže vody.

Záchod (toilet - latríne) - ten už jsem popsal nahoře. Byla to vážně hrůza.

Zahrada (garden) - bylo tu pár stromků a posekaná tráva a pak už jenom ohniště.

Co sme tam vlastně celý ty dny dělali:

První den jsme se zabydlovali a sli sme pozdravit sousední rodinu Grofů. Zatim co sme se bavili se starou Grofkou tak L šel za starým Grofem (byli spolu ve stodole asi 20 minut, bůhví co tam dělali). Když L vyšel ze stodoly byl celej upocenej a bolela ho hlava.

Druhej den ráno sme vyrazili do Hradce na nákupy. Nakoupili jsme všechno potřebný a v hrozným horku sme se vraceli zpátky do Ruseka. Udělali jsme večeři a pak hráli karty. Večer sme se koukali na Lolitu (o rok později jsem v Hradci četl knížku). L se v polovině filmu sebral a šel k sousedům. Vrátil se až když film skončil, řikal že si šel pokecat se starým Grofem a tak vznikla jeho přezdívka Lolit (L). Dříve si říkal Morte.

V dalších dnech sme se přes den koupali v rybníce a večer chodili po Hradci. Kolem půlnoci jsme nasedli v pižamu na kola a jezdily po vesnicy, kokaly sme se na hvězdy, nebo sme (v pižamech a s dřevěnými meči) zajeli do sousední vesnice Piletice. Cestou nás zahlídlo pár vesničanou který nám nadávali do buzerantů a bláznů.

Jeden den sme taky zajeli do Jaroměře a Josefova.

Nakonec sme se rozhodli prodloužit náš pobyt o dva dny do středy 11.8.2004.

Ve středu sme vyrazili dopoledne z Ruseka a pak vlakem z Hradce zpátky do Mostu.

Jak to tak chodí zpáteční cesta uběhla rychle a bez většších dobrodružství. Tato výprava se však aspon pro mě stala legendární a nezapomenutelnou.

 

---