Procházka v mlze

Procházka v mlze

Zavři oči. Zavři oči a uslyšíš moře. To stopy v písku šeptají. Stovky a stovky otisků času zpívají své příběhy. Stačí jen vzít mou dlaň. Zapálím oheň a budeme tančit na pobřeží. Budeme naslouchat jejich zpěvu a tančit a tančit a tančit…

Vyšly hvězdy a spolu s měsícem pozvaly i mlhu. Jak je krásná. Připomíná mi tolik věcí…dětství, lásku,…trošku mi připomíná Tebe. Najednou jsi se objevil, když jsem se chystala zavřít oči. Bála jsem se. Ale Ty jsi přišel až ke mně a v Tvých očích jsem našla tajemství. V těch malých šedých studánkách bylo to, co jsem hledala. Úplně vše. A pak jsme se šli projít do mlhy.

V dálce vidím útesy. Nejsem smutná a ani nebudu. To kvůli tomu tajemství, které jsi mi ukázal hned v prvním okamžiku, kdy jsem Tě zahlédla. Dám Ti všechny své slzy a nebudu litovat. Je mi tak krásně, když jsi se mnou. Postarám se o Tebe. Povídám si s mlhou, protože vím, že někde za ní jsi. Povídám si s mořem, protože na Tebe dosáhne lépe než já. Povídám si sama se sebou, abych se ujistila, že to tajemství trvá. Nechám Ti tu stopy v písku, lásko. Neboj, najdeš mě, stačí zavřít oči…a uslyšíš naši píseň.

22.05.06