Smolná středa

Byla středa. "Tak stupidní den, ale musím ho snášet každý týden."Byla petrova první slova, hned po slovech. "Miluji tě."Mířících k jeho manželce Miladě.byly spolu druhým rokem, ale stále vypadali na novomanželé. Ani oni nechápali, jak je to možné, snad z té jejich škodolibé radosti, ze závistivých tváří jiných manželů. "Ale no tak Péťo! Můžeš mi prosím už konečně vysvětlit, proč tolik nenávidíš středu?" "Jistěže nemohu." Takové odpovědi se Mili dočkávala každý den po celou dobu, co ho zná. Ani on to asi nevěděl, ale kdo z nás si občas na něco nepostěžujeJ

Petr ve středu nikdy nepracoval, on vlastně nikdy nepracoval, tvrdil totiž, že každý z těch ostatních dní je moc blízko středě. Nikdo nevěděl odkud berou peníze, Milada totiž taky nikdy nepracovala, toužila býti ženou v domácnosti, byla ženou v domácnosti. Mohli mýt vše co jen chtěli, peněz měli nazbyt, i když nikdo nevěděl odkud, ani já to nevím , kde vzali tolik peněz, ale měli je. Nelíbilo se to policii, dostávala stále stížnosti od závistivých českých sousedů.

A tak se stalo, že oba zavřeli pro distrybuci a držení tvrdých drog. Nikdo nevěděl, kde se u nich vzali, ani oni to nevěděli a nevím to ani já. Ale zavřeli je.