Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVývoj jedince od Ypsilon po Zet
31. 05. 2006
3
0
2229
Autor
JirkaS
Svět se nám scvrkává do krabiček
po olejovkách Poloprázdných lednic
a roztřepených zubních
kartáčků
Stále hledáme otvíráky
a přitom dveře okolo už dávno
žádné klíče nežádají...
(Jednou jsi mi napsala tužkou kolem
hlavy že ženy zrají jak víno Tu jizvu tam mám
dodnes
Pokud měl Kristus jenom jeden jediný malinkatý
hřích pak jsme jím byli my
Jenomže pokud tomu tak je Pokud tomu skutečně
tak je pak by měl vrátit jízdné
Všem
protože potom se i my můžeme beztrestně
mýlit)
---
Zpočátku si myslíte že
jste KING kvůli kterému běžně zastavují vlaky
průvodčí vracejí uniformy nebo alespoň
přestávají cvakat lístky
Párkrát upadnete na hubu
Ale s tím se počítá Musí
(...A já ti odepsal že naše postel je bílá
jachta uprostřed moře Všedností
Proboha - to jsem ti vážně napsal
já?)
Je to zvláštní jako s filmy pro pamětníky:
Nejdřív vídáte na plátně jak to bylo v pravěku
Na konci pak sami berete nitrák pod
jazyk Ke kopci supíte jak lokomotiva
a děti vám skládají pocty Popelnicové víly
A taky míváte ohavné sny
(Jenomže pak si uvědomíte že dopisováním
se nic nespraví Maximálně prohloubíte
beznadějnost vztahů
Protože jak napsal jeden dávný rekordman
v hodu loučením:
Tam kde šli jsme včera
dneska nesvítí
Ty jež sužovali vyvolávaj sláva
To co šeptalo se létá po síti
To co psávalo se dnes se
vyťukává)
Proto nikdy nemůžeme pochopit jeden druhého
Jsme až příliš systematičtí než cokoli
jiného
A také nesnášíme torturu proto nám většinou
zbudou jedny otevřené rybičky
nevymrazená lednička
a
stárnoucí zubní kartáček
.