Slzy...

Po tvářích mi stékají slzy.

Slzy smutku, lásky a zklamání.

Jedna za druhou stéká po mé chladné líci.

Pálí jak ohněm rozpálené uhlí. Neberou na mne ohled.

Křičí, křičí za mne, protože já se ani na slovo nezmohu...

Slzy... mají trpkou chuť nezralého ovoce, slanou, jako to nejslanější moře světa,

jsou čisté jako duše právě narozeného dítěte..

Proč pláčeme? proč uroníme nějakou slzu pro milovaného člověka?

Kdo mi na tuto otázku správně odpoví...kdo ví...

Ale vím, že pláču pro Tebe..