Dotaz bez odezvy

Tentokrát se mi nechtělo pravidelně rýmovat.

 Dotaz bez odezvy:

 Nejvíc bloudím za denního světla, a to tam,
kde směr je naprosto jasný,
ve tmě a spleti všech katakomb si přijdu zato jist,
tam znám to jako své boty.

 Co beru za samozřejmé, je to,
kde není ani kapka jistoty,
naopak, objevuji s respektem a s pochybami,
v čem se dokonale vyznám.

 Lnu nejvíce k tomu, co mi vůbec nerozumí,
a zavrhuji v sobě to,
co přesně vyjadřuje, co cítím, co chci,
i když nevím, co vlastně mám chtít.

 Když nemám vůbec na výběr,
tak vždy i volbu najdu,
přijdu si zato zahnán do kouta,
když to vypadá, že jsem svobodný a nechybí mi nic.

 Nevím, proč něco vím a po něčem prahnu,
a něco jiné je mi úplně u ...
a na co nenacházím pražádnou odpověď,

                     jsou mé věčně momentální nejapné dotazy.

---