Volná

Nechat se zajmout do klece
dají jen hlupáci či blázni
aby pak v bázni čekali
kdy dolámou si křídla
o pruty z tvrdé oceli
zemdleni steskem po svobodě
kde za mříží úlitbou vodě
vlévají víno do svých číší
v čas hluku
hluční v tichu tiší
však ve svých srdcích opravdoví
kde cit
zbytečno plýtvat slovy
že křídla moje ohořela
tím žárem
kdy jsem osiřela
a zapomněla svojí cesty
než na mě z dálky kývlo štěstí
a zasmálo se koutkem pusy:

co po křídlech
vždyť byla husí ...