Trpaslík

tam se nestřílí mongolský_vlku...je to lepší??

TRPASLÍK

 

Byla už skoro půlnoc.Něco jsem psal, už ani nevím přesně co .Jen tak jsem prostě mechanicky bušil do klávesnice aniž bych se

díval na obrazovku a přemýšlel kolik asi chyb udělám až zdvihnu oči. Je to pořád stejné.Datluješ dvěma prsty a chyb jak máku.

Snažím chytat písmenka v letu a klást je ve správném pořadí na obrazovku.

Protože tak se to  se sluší a patří. Najednou  takový tichý šramot jako by  za tiskárnou.

Zpozorněl jsem.Ticho

.Hmmm měl bych toho nechat a jít spát .Už je toho beztak dost.

Ručička hodinek se líně přehoupla přes dvanáctku a spěchala k první hodině nového dne.

 A zas!! To není jen tak. Pozvolna jsem se začal naklánět k tiskárně.

Přitom jsem  koutkem oka zkontroloval, jestli není otevřená větračka.Nebyla.

Uvědomil jsem si, že papír který jsem odložil vedle tiskárny, se snaží jakoby vzlétnout za podezřelého pískotu.

„Sakra u nás a myši??? Na stole ?? No to snad ne!!“ Mručel  jsem si pro sebe.

Pomalu jsem se shýbal pro papuč, který mám většinou někde zakopnutý pod židlí.

„Já ti dám myši!!“...se ozvalo...

Škubnul jsme sebou až jsem si  skoro urazil nos o hranu stolu.

Ustrnul jsem v pohybu a snažil jsem se nakouknout levým okem pod papír.

 „Dotkneš se toho papuče a kopnu tě do oka!!!“ Ozvalo se písklavým hláskem.

To už jsem se vrátil do původní polohy jak pružina a koukal na ten poskakující papír.

I když se mi tomu nechtělo věřit, tohle myši asi nejsou.

Uchopil jsem pravítko a  pomalu jsem začal  nadzvedávat  ten papír.Ozvalo se „ Uff “ a s hlubokým písklavým výdechem se papír sesunul  pomalu k podlaze.

Cítil jsem, jak se mi oči pomalu začínají stěhovat na špičku nosu.

Bál jsem se  si je protřít, abych si je neurazil.

To maličké nic se do mně  pustilo jak se sluší a patří. „Jak si to představuješ!!“

  „Ty si klidně odhodíš papír ani se nedíváš kam ho dáváš!! Málem bylo po mě!!“

Trpaslík blesklo mi hlavou.

 Když jsem dostatečně zaostřil všiml jsem si, jak se ten tvoreček  snaží zkontrolovat všechny svoje údy a přitom si hned oprašoval žluté kalhoty s velkými červenými puntíky.

…….Klasika………

Samozřejmě, ani červená čepice do špice nemohla chybět.

Povalovala se kousek od něj.Zřejmě ji  hledal.

Opatrně jsem do ní píchnul hrotem pravítka a tichounce  jsem zašeptal:“ nehledáš tohle“?

Asi ano.Narazil si ji na hlavu až se mu čupřina bílých vlasů rozčepýřila a viditelně si oddechl.

Modrý kabátek s velkým bílým knoflíkem si zapnul a ještě přepásal širokým opaskem se zlatou přezkou.

 Tak to už jsem se fakt musel štípnout až jsem zařval. Sakra to jsem neměl dělat.Toho drobečka tlaková vlna posadila  na zadek .

Promiň špitl jsem jak nejtišeji jsem uměl.“To nic“,odpověděl a jakoby se pousmál. Postavil se, opřel se rukou o podavač papíru pobaveně si mě prohlížel.

 „..Čumíš co? Trpaslíka v době počítačů abys pohledal...co?? “ Spustil ten prcek.

Teda abych se přiznal, čuměl jsem .A navíc jsem ani nevěděl co říct. Tak jsem aspoň odložil to pravítko abych mu ještě neublížil.

Nakonec jsme ze sebe vykoktal jen: „kde se tu bereš...“Usmál se .

 „Ty si myslíš že když máte skoro všecko vědecky dokázané že se trpaslíci už nerodí?“

„ Že nás nevidíte to přece není náš problém.Podívej se  co jsi dneska vyvedl, málem jsi mě zabil.“  „Kdybys nesundal ten papír kdoví jak by to dopadlo.“

„A víš ty kolik věcí už nevidíte ?? A nebo taky ještě nevidíte? Jó panečku to by se divil.“ Pokračoval v monologu a bylo na něm vidět že se dobře baví.

Dokonce začal špacírovat tam a zpátky . To už jsem se začal bavit i já.Koutky úst i začaly cukat,  jenom jsem měl strach, abych nevprsknul smíchy.To bych toho tvorečka asi  odfoukl za stůl. Během výkladu sáhl do velké kapsy a vytáhl jak se na trpaslíka patří obrovské kapesní hodiny.

Zachmuřeně na ně pohlédl . „Je čas, už prostě musím.A ty už by si měl taky jít spát.Ráno jdeš do práce.“Nevěděl jsem co bych měl říct a přitom tolik otázek......Zadíval se mi do očí a usmál se.“Já vím spousta otázek, ale k tomu se ještě někdy dostaneme....“

Přestože lampa svítila,najednou bylo světla čím dál míň a trpaslík se vzdaloval… a…. vzdaloval......

Měl pravdu ....když jsem se vzbudil, odkráčel jsem pomalu do ložnice.Ten papír jsem tam nechal ležet.

Jestli ho tam ráno najdu, tak se mi to nezdálo.

Ale co s tím ...že?? ……

---