Slunce a mrak

Když sluníčko zajde za černý mrak,

když na svět přes slzy nevidí tvůj zrak,

když sedíš shoulená v koutku své skříně

a ze slzí je najednou jezero v tvém klíně

vzpoměň si na duhu, co objeví se po dešti

a nový ještě krásnější den ti přivěští.

Mysli na červánky co k večeru se ukáží

a řeknou, že zítra bude vítr fičet s vernou a kuráží.

Vždyť život není jen duha, nejsou jen červánky

občas jsou bouře nebo i přeháňky.

A po bouřce sluníčko vysvitne zas

a kolem nás rozlije zlatavý svůj jas.

Tvůj přítel z víček slzy slíbá ti

a život se ze smutku ke smíchu navrátí!