Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen-snění
12. 06. 2006
0
0
740
Autor
Mišulka
Jedno oko usíná,
druhé snad už spí,
ani noc už nevnímám,
teď už sladce sní.
Náhle vidí pláž,
místo tmy domova,
všude kam se podíváš,
je i voda modravá.
Pláž bičují vlny,
paprsky kamínky opékají,
nejsou tu písečné duny,
jen kamínky co se odvalují.
Moře sametově modré,
a za pláží zelené stromy,
za stromy skály bílé,
za nimi v dáli naše domy.
V dáli, kterou nikdo nezná,
ve státě tak maličkém,
v kraji co se nezdá,
ve městě stařičkém.
V tom, kde jsou naše obydlí, kde máme své pokoje, ve kterých naše těla spí, v leže a ne ve stoje. Ale to už nikdo netuší, když je mysl od těla, že ji nikdo neruší, že je tam, kde být chtěla. Na to ale nemusím spát, abych o něčem snil, chci se s Tebou líbat, už abych s Tebou byl.
V tom, kde jsou naše obydlí, kde máme své pokoje, ve kterých naše těla spí, v leže a ne ve stoje. Ale to už nikdo netuší, když je mysl od těla, že ji nikdo neruší, že je tam, kde být chtěla. Na to ale nemusím spát, abych o něčem snil, chci se s Tebou líbat, už abych s Tebou byl.