nebýt brufeinů

... model a kamenů

Ráda diagnostikovala druhé

Byli zrcadlem jí samé

Milovala skromnost

Co vzala už nepustila

Musel jsem sejít z Abrahamova klína

Kličkovat  v zákrutách bezedného srázu

V Akropolisu jí vzali soudnost

A tak se stala soudní znalkyní

Nikdy bychom se nepotkali

Nebýt té spousty brufeinů

Co jsem pozřel

Otupělost je blažená

Ale nezůstává navěky

Měla zápisník

Seznam darů co kdy dala

Jejich úroky

budoucí zisky

Byla krásná

Tedy když zrovna nekolabovala

Ale vždy za to mohli ti druzí

Ukázala mi cestu

Jak si utvářet vlastní realitu

Andělů a kamenů co prý mají sílu

Šlo ale jenom o sex

Něco co nemá hloubku

Byla to snaha ovládnout

A udržet

Tak jako se drží moč

V přepráskaném autobuse

Nikdy bych za sebou nespálil lodě

Na pobřeží pustého ostrova

A přece se stalo

Nechám se klidně moralizovat

Tedy až v příštím životě

Ale vrať mi první mé prachy

Právě ty

Co jsi vlasně nikdy nechtěla

Mohl jsem plout

Nebýt těch brufeinů

Kamenů

A model

 

 

 

---