Zeď

Sláva explozionalismu!:)

Zeď

 

Bloudili jsme městem  a hledali zeď

tu správnou tu jedinou tu vyvolenou

Pozval nás pan Boudník volal o pomoc

Zvedl se a řekl, že je to důležité

 

Vykročili jsme

 

Oprýskaná stěna s nechutnýma nápisama

to byl náš cíl a do hlavy se nevešel

civěli jsme Vláďa zmizel s dalším davem

Zůstali jsem sami – jen my a zeď

 

Zírali jsme

 

Nepřečtená mapa bez vědeckého výzkumu

Neidentifikovatelné křivky a čáry máry

Mlha a smrad zkaženého jídla z odpadků

Oči zaujala oprýskanina tak jsme šli po ní

 

Letěli jsme

 

Šli jsme po té stopě stále rovně a ještě dál

Málem se mi zatočila hlava pocit chvění

malé zavrávorání ale najednou procitnutí

jako z nekonečného snu kde je možné všechno

 

Zastavili jsme (se)

 

Vynořil se přede mnou obraz viděls ho(?)

Zrníčko po zrníčku se pomalu vynořovalo z mlhy

Teď vidím jasný průzračný základní motiv

Čtu nejprve nemotorně pomalu je to vyčerpávající

 

Rozdělili jsme (se)

 

Teď už dokážu číst v tvé záhadné mapě

plných zákeřných propastí a roklin

krajině trochu děsivé někdy až měsíční

přesto tak přitažlivé svou krutostí

 

Promiň, že mi to trvalo tak dlouho

 

 

Pokud mi ukážeš cestu zpátky

 

Odcházím

 

.

.

.

.

---