The true Story of Mirror

.....

Dobyli Řím a já tam jenom stál a do horkých dlaní chytal slzy tekoucí z jeho zarostlé tváře... Myslel jsem na naše město Na trafiky vonící tiskařskou černí Mentolem a Prázdnotou Na domy z jejichž stěn padala srdce milenců pod boty pětiletkových běžců Na tajemství zahrady kde jste mohli naposledy vidět živého King-Konga Na vanu pro dvě – tři várky upocených dětí Na kožené rukavice ve kterých nosili hlínu na hroby zvířecích očí A taky na olámané fiály v korunách střechy zapomenutého zámku ze kterých visel poslední parašutista z druhé světové (nebo na první flašku Coly kterou jste nikdy neměli dopít...) Včera podruhé dobili Řím Pomocí logaritmického pravítka zednické lžíce a tří čipových karet ...a já tam zas jen stál a otíral tvář jednomu nesmlouvavému sklu .

---