Mnich

Neřeknou o mně:,,Blázen hřeší´´
Klaním se, tvář mám horoucí.
Mě Igumen můj nepozve si,
do přísné cely před nocí.
Jsem bdělým bratrům za vzor kladen,
po paty nosím černý háv.
A jistým krokem z noci na den,
utírám rosu z bledých trav.

A řeholnicky, před ikonou,
pokorně, věcně, napořád,
poklonu sázím za poklonou,
z obřadu kráčím na obřad.

Nedozvědí se, nevytuší,
že svěřilas mi:..Mlč a zvíš´´.
Že tma je vosk v blažené duši,
kde ty se v ohni zrcadlíš.
Že doba na modlení není,
když u řeky se zjevíš Ty
a podél zdi a po kamení,
jdeš pod plachetkou jeptišky.

Že pobláznilas pošetile
a medovinou opilas
a že už nepočítám chvíle,
těch zapovězených mi krás.