Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Scéna ze života

17. 06. 2006
0
0
998
Autor
Nika141888

jeden z těch okamžiků, kdy Vás napadne, jestli se chováte podle určitých předpisů. Kdy Vás napadne, jestli je to, co děláte v normě. Určité společensky zažité nesmysli o uživání si života a machringu. O tom, co to znamená bejt člověk a žít mezi lidma... nevim, jestli mě někdo pochopí...

Až přestane bít moje srdce

nasypej můj popel do moře

 

Nestojím u dveří a na nic nečekám.

Snad mi uvěří, až se vdám.

Nebo až se sama sebe vzdám, pro lásku? pro věrnost?

zapomenu na  tlukot srdce svýho a přijmu ten tvýho...

 

Až umřu

zbav se mejch vlasů na polštářích.

Vrátia se a v dlaních nesla svoje nehty

to z toho, jak tě drápala do očí.

Když v sadu květy máku kvetly,

z jejich vůně panenky se mi protočí.

 

Až mi odumře mozek

nezapomeň mě vyhodit.

Prošlá lhůta spotřeby a já si nic neužila?

Co je to za blbost, co sem to vyplodila???

 

 

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru