Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK ránu
11. 08. 2006
2
0
472
Autor
kryptokatolik
Jakoby dřevo zkamenělo,
zmizely cesty na mapách,
tak tiché slepé nic tu bylo,
přimrzly slzy na řasách
k ránu.
Jakoby mě v duši zastudilo,
odněkud foukal vítr zlý.
Ale mé srdce ještě bilo,
to nedal jsem si vzít
k ránu.
To srdce, ve kterém pořád nosím
poslední vzpomínku na Tebe.
To srdce, které mi nemůžou vzít
ani z nebe svržení andělé.
Jakoby vteřina trvala věčně
smutkem, co v duši mám.
A čas zůstal viset v nekonečně
dlouhém stínu jenom sám
k ránu.
zmizely cesty na mapách,
tak tiché slepé nic tu bylo,
přimrzly slzy na řasách
k ránu.
Jakoby mě v duši zastudilo,
odněkud foukal vítr zlý.
Ale mé srdce ještě bilo,
to nedal jsem si vzít
k ránu.
To srdce, ve kterém pořád nosím
poslední vzpomínku na Tebe.
To srdce, které mi nemůžou vzít
ani z nebe svržení andělé.
Jakoby vteřina trvala věčně
smutkem, co v duši mám.
A čas zůstal viset v nekonečně
dlouhém stínu jenom sám
k ránu.