o hluchoněmých

 O hluchoněmých

 

dva mladí študáci sedě v rozlehlé dřevěné skříni s yointem v ruce přetahují se o zářivě zelený kus látky

 

1:to je můj kus látky na památku zesnulého Oty

2:nikoli Ota byl můj

1:tys ho pouze koupil

2:a proto byl taky můj

1:mě k němu ale vázalo citové pouto...miloval jsem ho staral se o něj a krmil ho

2:proto zemřel hlady

1:hlady zemřel proto, že byl zdegenerovaný a neměl dostatečně vyvinutý průsvit jícnu

2:tos mi neřekl

1:ale říkal jsem ti, že není dobré kupovat děti ve výprodeji...nevydrží většinou déle než tři týdny a nevztahuje se na ně záruka

2:tos mi řekl

1:vždyť jsem ti to říkal

2:ale nevydržel tři týdny, ale tři dny

1:přesto jsem si ho zamiloval a mám tudíž právo na obal ve kterém jsi ho koupil

 

do skříně vstupuje vypasený cvičený opičák v kravatě s americkou vlajkou s IQ vyšším než George Bush (to není nic divného) a nese cosi v igelitovém pytlíku který zuřivě přežvykuje mezi ostrými tesáky...v tlapě drží lísteček na němž je vzkaz znakovou řečí

 

2:ahoj Oto 2, co nám neseš?

 

opičák mu podává igelitový pytlík a lísteček

 

2:1 neumíš náhodou znakovou řeč?

1:umim, ale neumim psát

2:a číst?

1:taky ne

1:a proč vlastně(teprve teď si všímá pytlíku a vzkazu..předtím byl zcela zaujat opičákovou kostkovanou sukní)

2:rád bych zjistil co bylo v tom pytlíku, než ho Ota 2 rozžvýkal

 

Ota 2 promluví jakoby se jednalo o rutinní záležitost

 

Ota2: byly tam 4 tyčinky mars a limonáda Pepsi s citrónovou příchutí

2:ty umíš mluvit?

1: s citrónovou? tu já mám nejraději...(z koutku mu líně vytéká dlouhá slina)

2:já taky...kde ses to naučil???

ota2:já jsem po operaci mandlí a oni mi místo toho namontovali mozek jednoho politika z Vysočiny ...od té doby mám taky rád Becherovku...

2:tak to chápu...a nezbylo ti trochu té limonády?

1:taky bych si dal

ota2:jo jasně

1:pročs to neřek rovnou???ani nevíš jakou mám žízeň

2: protože Zeman nebyl telepat

1: jaktože nebyl:::vždyť teď vydal svou šestou knihu: Znakovou řečí o životě na stromech ota2:vyměnili nám mozek místo mandlí...sem to už snad říkal ne?

1:jsem zkouřenej a mluvim s opicí ve smysluplném dialogu...heh jdu se najíst(odchází skákaje po jedné noze a lahví od Pepsi stále mezi zuby)

 

Ota2 zamýšlí se v monologu nad svou politickou budoucností a zároveň zjišťuje, že se cítí tak trochu ublíženě, ale zároveň se mu v monologu líbí

-jsem politik?

-byl jsem

-jsem alkoholik?

-jsem

-neměli mne ti zlý a štvaví politici rádi?

-neměli

-proč mě neměli rádi?

-protože vypadám jak opice

-jsem opravdu opice?

-jsem

-miluje mě Paroubek?

-říkal mi to minulý týden

-není to jen kvůli té funkci prezidenta?kterou ještě nemám...

-a mít nebudu, jsem totiž alkoholik a vypadám jak opice

-jsem opice

-jsem rád, že mám někoho kdo mi rozumí

-sám sebe

 

celý monolog z pohodlného křesla v polospánku pozoruje 2 a zjišťuje, že má doma opici se Zemanovým mozkem...konečně ví, proč byla tak levná(kdo by chtěl doma sebelítostivého Zemana) a dochází k závěru, že je třeba najít Zemanovo tělo a vyměnit mozek zpátky...vždyť ty knihy se znakovou řečí se prodávají dobře

    brumlá si sám pro sebe

-vyměnit

-vyměnit

-vyměnit

-vyměnit....

 

stále dokola...když přijde 1 a zeptá se odkud vzal ota2 ten vzkaz, tyčinky a limonádu...

1: jenom tak mimochodem oto2 kdo poslal ten vzkaz tyčinky a limonádu?

2: poměrně dobrá otázka, chtěl jsem se na to také zeptat, ale trochu mi unikla souvislost, myšlenky a nakonec i realita...měl jsem totiž pocit, že mě pronásleduje slečna Červená...křestním jménem tuším Karkulka...povídala něco o velkém vlkovi a kamenné studni s babičkou....asi byla zkouřená...jinak by si neoblíkala modré oblečení...vůbec se nehodilo k jejímu jménu...měla dosti dobrou postavu. Zeptal jsem se jí na nahodilý sex...najednou tam byl ten vlk a pak přišel 1...no jak to bylo s tím vzkazem a limonádou

ota2:to poslal Zeman

1:ty se s nim vídáš?

ota2:jasně...je hrozně rád, že vidí bytost která v sobě nosí jeho mandle

1:ale ty přece nemáš jeho mandle, ale jeho mozek

ota2:tak jsem tedy rád, že vidím člověka, který nosí moje mandle

2: na tom něco bude

ota2:ty mandle a becherovka

2: jaká becherovka?

ota2: ta kterou jsem vypil cesto od Zemana

1: a tos jí vypil celou?

ota2: nikoli

2: a kde teda je?

1:a kde je Zeman?

ota2: Becherovka se rozbila a o Zeman nevím kde je

1: jak je možné, že nevíš, kde je Zeman, když jsi cestou k nám byl na cestě od něho?

ota2: to je ta otázka, kterou jste mi měli položit hned na začátku rozhovoru

1:proč jako?

ota2:protože jsem se cestou ožral jak dobytek...upadl jsem, v průběhu pádu jsem se láhví od becherovky praštil do hlavy a ta mě teď bolí...

2:pokračuj...

ota2:no to právě nejde nemůžu si na nic vzpomenout

 

chvíli je ticho...to proto, že všichni zaraženě mlčí

ale za chvíli se ozve ota2

ota2: snad jen říkal, že od zítřka bude bydlet Na Vlnovce 5, Ústí nad Labem, 400 01

 

opět chvíli všichni mlčí...ticho narušují jen kolečka která se zadrhávají v hlavě 2, z toho, jak zarytě přemýšlí

1 mezitím balí dalšího yointa...a v tichu narušeném jen zadrháváním koleček v hlavě 2 ho také odpaluje...podává hořícího yointa otovi2 a pak 2...poté, co dokouří a 2 se dojde vymočit do kyblíku, který je postaven v rohu místnosti, 2 promluví

 

2:zítra za ním dojedeme a vyměníme mozky nazpět...není možné žít se Zemanem v jedné skříni, zatímco náš opičák vydělává peníze na knihách se znakovou řečí

ota2:dobře, taky se mi nelíbí žít v opičím těle...takhle se prezidentem nikdy nestanu...

1:jo Zeman ale taky ne

ota2: no tak se alespoň mohu ukázat před Paroubkem

1: opravdu spolu udržujete sexuální poměr?

ota2: ano

1: a jakej je v posteli?

ota2: má velký měkký zadek, který si nikdy neutírá protože opovrhuje toaletním papírem...dobře to tedy klouže

1:tak to jo...

 

1 odbíhá ven před skříň a zvrací...poté ubalí ještě jednu marihuanovou cigaretu a jdou spát

 

druhého dne brzy odpoledne vstanou a jedou za Zemanem, v kufříku připravené vše potřebné k zákroku(vidličku, malý švýcarský nožík, otvírák na konzervy, jehlu, nit a kilo marihuany místo narkosy). Poté, co zazvoní na jeho zvonek a Zeman jim přívětivě otvírá s banánem v ruce jedné a banánem v ruce druhé, vstupují do jeho bytu plného krabic od banánů. Zatímco si 1 podává se Zemanem ruku, 2 balí největšího yointa jakého kdy bylo možno vidět. Poté co jsou všichni přesyceni THC, 1 odchází a 2 začíná s operací. vymění mozky.

 

Zeman:tak jsem ještě příjemně zkouřený, ale je mi v mém těle dobře

ota2:znaková řeč(nikdo jí nerozumí, ale všichni se tváří šťastně)

2:jsem moc rád, že vše dobře dopadlo

Zeman:já taktéž, banán už nikdy nevezmu do ruky

ota2:znaková řeč(nikdo jí nerozumí, ale všichni se tváří šťastně)  

 

všichni se radostně objímají, loučí se, Zeman zůstává, ota2 a 2 jedou zpět domů

do skříně

ota2:znaková řeč(nikdo jí nerozumí, ale všichni se tváří šťastně)  

2:jsem šťastný

ota2:znaková řeč(nikdo jí nerozumí, ale všichni se tváří šťastně)  

2:ale kde je 1?

ota2:znaková řeč(2 jí nerozumí a tváří se nešťastně)  

2: a kdo teď bude tlumočit?

ota2:znaková řeč(2 jí nerozumí a tváří se nešťastně)  

 

konec:napsáno s mírou Mírou