Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřekvapení
21. 03. 2001
1
0
1386
Autor
NIKITTTA
Já to vím už od školky,
že jsem prostě na holky.
O rok déle na základce
běželo vše pěkně hladce.
Stačí na to jen pár řádek,
prostě spousta kamarádek.
O pár let později
chtěla jsem mít naději
A tak jsem si při škole
našla radši přítele.
Chtěla jsem mít jistotu
hlavně správnou teplotu
a tak kluků bylo víc
láska nikde nic.
Až pak náhle znenadání
v druháku či třeťáku
koukám lidi koukám na ní
srdce mé má na háku.
Ona ničeho netušíc
kamarádila se mnou víc a víc.
Jednoho dne u maturit
chtěla jsem jí všechno sdělit.
Byla jsem však jako pěna
a ona, ta krásná žena,
netušila pořád nic.
Jelikož mám velkou kliku
nastoupila do podniku
ve kterém jsem dřela já
do ní zamilovaná.
A jak to vždycky chodí
štěstí trable vodí,
ona začla při práci
hledat príma legraci.
Chtěla vědět co a jak
jako správný heterák
našla si tam dokonce
italskýho milence.
Ve mně všechno vřelo
odejít se mi chtělo.
Kam zmizela kamarádka
hádku střídá hádka.
Jo a víte proč s ním chodila???
Chtěla poznat Itala!!!
Já při jedné velké scéně,
řekla jsem jí nevědomě
několik neobratných vět
to jí po tom došlo hned
...
Znám to z té druhé strany
Byl jsem jak opařený
Doufal jsem že je to vtip
Byl jsem jeho typ
Když se na mě sápe chlap
Praštím ho nejsem srab
Mě takové vyznání
Jenom hrůzu nahání
:-)
Tak jsem Niky myslela,že to ještě prodloužíš.Ale stejně je to dobrý...CHOCHT
Nu tak, jak to už v životě chodí, nic moc se nezměnilo, kamarádky až za hrob
Nu teˇse jí svěřuju o svých ...