Jiný život 3 : Odchod

Larry klečel u mrtvé Elizabeth a se slzami v očích sledoval, jak všichni upíři pijí její krev. Dokonce i Wayleen ji pila.
,,Proč s námi neoslavuješ Měsíc?" ozval se vedle něho hlas Wayleenina otce. ,,Je ti jí líto?"
,,Byla to moje bývalá přítelkyně," odpověděl.
,,Byla jenom člověk. Člověk je naše potrava. Věděl jsi do čeho jdeš, musel jsi počítat se vším. I s tímhle," pohlédl upír na tělo mrtvé dívky.
,,Ale proč to musela být zrovna ona?! Proč?!"
,,Tak tomu asi mělo být."
,,Mohl jsem tomu ještě zabránit."
,,Co je dáno, to je dáno. Je mrtvá, život jí nevrátíš."
,,A co kdybych z ní udělal upírku."
,,Nejde to. Máš přeci Wayleen, nač potřebuješ ji?"
Místo odpovědi se ozývaly vzlyky. Slzy tekly po Elizabethině ledovém těle. Nářek plnil celou síň.
Mladý upír se procházel po pláži, naslouchal šumu moře. Chtěl přebít šum vzpomínek na chvlíle s Elizabeth. Nešlo to. Stále se vracely a přinášely sebou i bolest. Už se nechtěl vrátit k Shadowovým, ani k Wayleen....
Došel do temného parku.
,,Larry." Zavolala na něj Wayleen a objala ho. ,,Tady jsi."
Odstrčil ji od sebe. ,,Nemám na tebe náladu. Odcházím od vás i od tebe."
Wayleenina tvář zvážněla. ,,Kvůli ní?" zeptala se potichu.
,,Mohli jste si přece najít jinou oběť."
,,A co kdyby to byla další tvoje bývalá přítelkyně? No? Co bys dělal?"
,,Vyměnil bych ji za jinou oběť."
,,A kdyby to byl tvůj kamarád?"
,,Už se na nic neptej."
,,Stejně se vrátíš. Budu ti chybět."
,,To nemůžeš vědět."
V Larrym se probudil hlad. Nechal Wayleen v parku a šel si pro svoji další oběť.
Procházel temnými uličkami osvětlené pouličními lampami. Naproti němu šly dvě mladé dívky a o něčem si povídaly. podle vážných tváří se dalo soudit, že to bylo něco důležitého.
,,Už po ní pátraj dva dny," říkala zrovna jedna, když kolem Larryho prošly, ani si ho nevšimly.
Šel za nimi.
,,Spolubydlící jí vyhodila z bytu."
,,Proč?"
,,Neplatila nájem."
,,A kam šla."
,,Říkala, že jde spát do parku."
,,Do parku?"
,,Jo tam. Policie tam našla její kabelku."
,,Fakt?"
,,Jo, ale to ještě neni všechno. Na hřbitově, vedle nějaký hrobky, se našla její peněženka."
,,Na hřbitově? Co tam dělala?"
,,Jak to mám vědět. Asi šla spát tam."
Obě dívky se začaly smát. ,,Stejně byla pitomá," řekly obě.
Začaly se ještě víc smát. ,,Elizabeth přece nebyla pitomá," ozval se konečně upír.
Dívky se otočily.
,,Co po nás chceš?" řekla jedna z nich. Bylo vidět zjevný strach.
,,Vás chci."
,,Je to úchyl. Rychle pryč!" řekla druhá.
Obě dvě utíkaly, jak nejrychleji mohly, jenže to pro upíra bylo moc pomalu.
Rozeběhl se také. Během pár vteřin je obě předběhl a objevil se přímo před nimi.
,,Mě neutečete." Vrhl se po nich. Jednu dívku omráčil úderem do hlavy a druhé prokousl tepnu na krku. Konečně zase cítil tu teplou tekutinu, jedinou vhodnou k utišení jeho hladu. Po chvíli odhodil bezvládné tělo na chodník. Chopil se omráčené dívky. Chvíli se na ni díval. Zmocnil se ho neuvěřitelný vztek, jakmile pomyslel na Elizabethinu smrt. Roztrhal ji na kusy. Po ulici se rozléval pach krve. Přivábil další upíry. Samozřejmě to byli upíři převážně z rodiny Shadowových. Nevšímal si jich. Odešel.

---