Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJiný život 7: Spojení a velká bitva
20. 07. 2006
0
0
655
Autor
Slytherin
Poprvé v historii se členové rodu Warbloodových ocitli v jiné hrobce, než ve své. Všichni seděli u dlouhého stolu. Larry seděl vedle Wayleen a stále ji utěšoval.
,,Můžeme vám nabídnout nějakou pomoc?“ ptal se Dracen Wayleenina otce.
,,Byli bychom opravdu rádi,“ odpověděl. „Nerad bych, aby náš rod vymřel. Vždyť už jsme tu přes sedm set let. Na tom samém místě. Takováhle tragédie se nesmí stát.“
„Já osobně bych vám rád pomohl,“ řekl Dracen. „Musím se ale ještě zeptat otce, jestli i on nabídne svou pomoc.“
Oba upíři vstali a podali si ruce. „Zvu tvého otce, aby nás zde navštívil,“ řekl Wayleenin otec. Dracen přikývl.
Pak společně s Hannah a Brucem odešli na svůj hřbitov a Larryho nechali společně s Wayleen.
Další noc se konal sraz vůdců rodu Shadowových a Warbloodových. Dracon společně s Dracenem a Hannah dorazili do hrobky Shadowových.
Všichni se přivítali a usedli k dlouhému stolu.
„Můj syn říkal, že je váš rod skoro vybit,“ začal Dracon. „A vy byste chtěli pomoci, bojovat proti zabíječům, protože to sami nezvládáte, je to tak?“
„Ano,“ odpověděl Wayleenin otec. „Už nám vybili skoro polovinu rodu. Jsou tam zřejmě samí profesionálové. Pracují ve dne, když jsme slabí.“
„Využijte těch nezkušených,“ radil Dracen. „Ti útočí pouze v noci a snadno se z nich dají udělat noví upíři.“ „Měl bych jeden návrh. Mohli bychom spojit naše rody.“
Všichni se zamysleli. Představovali si, jaké by to bylo, kdyby se oba jejich rody spojily. Hlavně Larrymu se tento nápad líbil. Mohl by být z Wayleen a ani by nemusel opouštět rod Warbloodových.
„Je to dobrý nápad,“ řekl Wayleenin otec. „Spojíme se. Budeme mít tak více členů a budeme mít větší moc.“
„Ode dneška se tedy staňme rodem Shadowbloodových!“ prohlásil Dracon a oba vysoce postavení upíři si podali ruce. Potom si drápy rozřízli zápěstí. Krev začala odkapávat na podlahu. Obě zápěstí se spojila k sobě.
„Ať žijí pokrevní bratři!“ řekl Wayleenin otec.
Po chvíli se oběma upírům zápěstí zahojilo.
„A ve které hrobce budeme žít?“ zeptal se Dracen.
Jeho otec se na něho otočil. „Můžeš žít v obou hrobkách,“ řekl a odešel.
„Takže to znamená, že tu můžeš bydlet se mnou!“ vykřikla radostí Wayleen a Larryho objala.
V noci se na hřbitově, který původně patřil jen rodu Shadowových, hemžilo spoustu osob. Nebyli to však normální obyvatelé hřbitova, ale jejich nepřátelé.
Nezkušení zabíječi upírů se rozmístili po celém hřbitově a čekali na svou první kořist.
Po několika minutách se dočkali. Z hrobky vyšel jeden upír. Mysleli si, že o nich neví, ale on o nich věděl moc dobře. Dokonce by dokázal odhadnout i jejich počet. Cítil je. Cítil jejich pohledy, které se na něho upíraly. Jeden odvážlivec se mu ukázal.
„Co děláš takhle pozdě v noci venku?“ zeptal se Larry odvážného mladíka. „A dokonce na hřbitově.“
„Jdu si pro tebe!“ řekl mladík a vytáhl meč.
Larry se v duchu smál, ale navenek zůstala jeho tvář vážná.
Mladík zaútočil. Larry mu jediným pohybem vyrazil meč z ruky. Odvážlivec nezpanikařil. Odněkud vytáhl dýku a pokusil se ji vrazit Larrymu do srdce. Ani to se mu nepovedlo. Dýka po marném pokusu ležela několik metrů od svého majitele. Zezadu zaútočil další odvážlivec. Byla to dívka. Larry udeřil mladíka do hrudi a ten odletěl o několik metrů dál, kde na něj čekal Dracen. Přišel na pomoc. Zvedl mladíka do výše a hodil ho na náhrobní kámen.
Mezitím Larry odrážel útoky mladé dívky. Byla celkem obratná. Její údery se špatně odrážely. Vytáhla kůl a kladivo. Napřáhla se na Larryho a málem ho bodla přímo do srdce. Zřejmě už měla nějakou praxi v zabíjení upírů kůlem. Nebýt Wayleen, Larry by už asi nežil. Zabránila dívce, aby mu bodla kůl do srdce. Chytla ji za vlasy a odhodila ji pryč. Zabíječka se ale nevzdávala. Zvedla se ze země a zaútočila na Wayleen. Larry ji popadl za obě ruce a přitáhl si ji k sobě. Jeho zuby prokously její krk.
„Brzy bude jedna z nás,“ usmála se Wayleen a zapojila se do boje s dalšími zabíječi.
Celý hřbitov se proměnil v bitevní pole. Upíři a jejich lovci se snažili zlikvidovat se navzájem. Po dlouhých hodinách nakonec vyhráli upíři. Proměnili své nepřátele ve své společníky. Bylo jich teď mnohem více, než před bitvou.
,,Můžeme vám nabídnout nějakou pomoc?“ ptal se Dracen Wayleenina otce.
,,Byli bychom opravdu rádi,“ odpověděl. „Nerad bych, aby náš rod vymřel. Vždyť už jsme tu přes sedm set let. Na tom samém místě. Takováhle tragédie se nesmí stát.“
„Já osobně bych vám rád pomohl,“ řekl Dracen. „Musím se ale ještě zeptat otce, jestli i on nabídne svou pomoc.“
Oba upíři vstali a podali si ruce. „Zvu tvého otce, aby nás zde navštívil,“ řekl Wayleenin otec. Dracen přikývl.
Pak společně s Hannah a Brucem odešli na svůj hřbitov a Larryho nechali společně s Wayleen.
Další noc se konal sraz vůdců rodu Shadowových a Warbloodových. Dracon společně s Dracenem a Hannah dorazili do hrobky Shadowových.
Všichni se přivítali a usedli k dlouhému stolu.
„Můj syn říkal, že je váš rod skoro vybit,“ začal Dracon. „A vy byste chtěli pomoci, bojovat proti zabíječům, protože to sami nezvládáte, je to tak?“
„Ano,“ odpověděl Wayleenin otec. „Už nám vybili skoro polovinu rodu. Jsou tam zřejmě samí profesionálové. Pracují ve dne, když jsme slabí.“
„Využijte těch nezkušených,“ radil Dracen. „Ti útočí pouze v noci a snadno se z nich dají udělat noví upíři.“ „Měl bych jeden návrh. Mohli bychom spojit naše rody.“
Všichni se zamysleli. Představovali si, jaké by to bylo, kdyby se oba jejich rody spojily. Hlavně Larrymu se tento nápad líbil. Mohl by být z Wayleen a ani by nemusel opouštět rod Warbloodových.
„Je to dobrý nápad,“ řekl Wayleenin otec. „Spojíme se. Budeme mít tak více členů a budeme mít větší moc.“
„Ode dneška se tedy staňme rodem Shadowbloodových!“ prohlásil Dracon a oba vysoce postavení upíři si podali ruce. Potom si drápy rozřízli zápěstí. Krev začala odkapávat na podlahu. Obě zápěstí se spojila k sobě.
„Ať žijí pokrevní bratři!“ řekl Wayleenin otec.
Po chvíli se oběma upírům zápěstí zahojilo.
„A ve které hrobce budeme žít?“ zeptal se Dracen.
Jeho otec se na něho otočil. „Můžeš žít v obou hrobkách,“ řekl a odešel.
„Takže to znamená, že tu můžeš bydlet se mnou!“ vykřikla radostí Wayleen a Larryho objala.
V noci se na hřbitově, který původně patřil jen rodu Shadowových, hemžilo spoustu osob. Nebyli to však normální obyvatelé hřbitova, ale jejich nepřátelé.
Nezkušení zabíječi upírů se rozmístili po celém hřbitově a čekali na svou první kořist.
Po několika minutách se dočkali. Z hrobky vyšel jeden upír. Mysleli si, že o nich neví, ale on o nich věděl moc dobře. Dokonce by dokázal odhadnout i jejich počet. Cítil je. Cítil jejich pohledy, které se na něho upíraly. Jeden odvážlivec se mu ukázal.
„Co děláš takhle pozdě v noci venku?“ zeptal se Larry odvážného mladíka. „A dokonce na hřbitově.“
„Jdu si pro tebe!“ řekl mladík a vytáhl meč.
Larry se v duchu smál, ale navenek zůstala jeho tvář vážná.
Mladík zaútočil. Larry mu jediným pohybem vyrazil meč z ruky. Odvážlivec nezpanikařil. Odněkud vytáhl dýku a pokusil se ji vrazit Larrymu do srdce. Ani to se mu nepovedlo. Dýka po marném pokusu ležela několik metrů od svého majitele. Zezadu zaútočil další odvážlivec. Byla to dívka. Larry udeřil mladíka do hrudi a ten odletěl o několik metrů dál, kde na něj čekal Dracen. Přišel na pomoc. Zvedl mladíka do výše a hodil ho na náhrobní kámen.
Mezitím Larry odrážel útoky mladé dívky. Byla celkem obratná. Její údery se špatně odrážely. Vytáhla kůl a kladivo. Napřáhla se na Larryho a málem ho bodla přímo do srdce. Zřejmě už měla nějakou praxi v zabíjení upírů kůlem. Nebýt Wayleen, Larry by už asi nežil. Zabránila dívce, aby mu bodla kůl do srdce. Chytla ji za vlasy a odhodila ji pryč. Zabíječka se ale nevzdávala. Zvedla se ze země a zaútočila na Wayleen. Larry ji popadl za obě ruce a přitáhl si ji k sobě. Jeho zuby prokously její krk.
„Brzy bude jedna z nás,“ usmála se Wayleen a zapojila se do boje s dalšími zabíječi.
Celý hřbitov se proměnil v bitevní pole. Upíři a jejich lovci se snažili zlikvidovat se navzájem. Po dlouhých hodinách nakonec vyhráli upíři. Proměnili své nepřátele ve své společníky. Bylo jich teď mnohem více, než před bitvou.