Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa i V ní
20. 07. 2006
2
0
693
Autor
hUNASKA
Představ uj si, že jsme všichni krásní.
Tam uvnitř..uvnitř nás..našich duší..v našem ukrytém nitru. Čistí duševně. Bylo by tolik nádhery na světě. Hned by byl rozzářenější a hrál by všemi barvami.
Podívej! Vysvitlo slunce..svítí nám na cestu vysypanou lvětinami. Pojď! Rozběhni se po ní za mnou, je tu krásně. Pojď! Třeba dovolí, třeba zrovna ona nám dovolí jít po ní
společně, bez ostychu se držet za ruce a třeba si vychutnávat svěží déšť.
A my bychom věděli. Věděli bychom se navzájem. Věděli bychom, že konec této cesty znamená začátek cesty další a že se třeba zase střetneme, a proto, už jen proto by mělo smysl pokračovat dál... Ale ty říkáš ne, odmítáš..tato cesta říká ne a i já se přidávám a křičím své plačtivé ne..
Ty proto, že se za tebou jako jasné stíny najednou zjevují 2 postavičky. Nevinné a bezbranné a ty je chráníš svými city. Ta cesta říká ne, protože se to vše příčí pravidlům a etiketě a já nevím čemu všemu ještě a nakonec, jako vždy nakonec, vyplakávám to své ne já, protože se to nikdy nemělo stát i když to bylo od začátku nad slunce jasné, ale naše řeči těla si prostě nedaly říct a dál spolu poblázněně a bezostyšně rozprávěly. Představ te si..
není krásné alespoň úspěšně předstírat šlechetné umění zapomenout? Já nevím. To říkám nerada, ale nevím. Nevím jestli vůbec chci zapomenout. Bojím se to zkusit. Co když se mi to povede? Ale asi ne, ještě bych tě totiž chtěla vidět a hovořit s Tebou..
Snad se to někdy podaří..
Miluj ty svoje postavičky. Potřebují tě a milují tě. Snad už vím jaké to je..
Byl to sen? Už nevím, ale jestli ano, byl to ten nejkrásnější sen co se mi za těch osudných, rozdílných, propastných 15 let po celý rok doposud zdál.
A na ten nezapomenu. Chutnal jako pohádka a miluji ho i s jeho hořkými kousky. Miluji ho a pořád si ho převíjím a přehrávám jako film. Miluji ho. Protože to srdce naplněné láskou je v něm stále zakleté...