rytiří světla

piste komentare pls. dik predem

 

JEDNA

Probudil ho křik jeho vajáku,sotva vyskočil na nohy a tasil zbran uslyšel vykřik vojáka,jenž byl napaden třemi kobolty.

Kxirt se rozběhl na pomoc vojákovi,když kapitán doběhl ke koboltovy,voják jednoho nepřítele srazil k zemi,kolem se roztříkla krev.

Voják se s touhou po krvi nepřítele se vrhl na další ho utočníka.

Kxirtis měl obtížnějšího protivníka,jak kvůlí tetování jeho hodnosti,tak uměním boje.Kapitán sekl po nepříteli,ten však útok odkril štítem a zautočil na Kxirtise.Kapitán byl pod sprškou ran,které jen tak-tak stačil odrážet,musel ustupovat,když se kobolt napřahoval na další ranu zakopl o mrtvého kobolta,kterého zabil voják,kterému kapitán přišel na pomoc.Toho využil a sekl po koboltovy,čepel zajela neprítely mezi žebra.

Sotva co kobolt dopadl na zem,uslyšel Kxirt vykřik ve svojí blyzkosti,otočil se,aby se podival co se stalo.Voják ke kterému přispěchal velitel pomoci,ted klečel na kolenou a držel si břicho,aby z něho nevytekli vnitřnosti,kobolt sekl po bezbraném vojakovy,který po ráně padl.

kapitánem projelo chvění a teplo,jež projelo celým jeho tělem.

"Za to zhebneš"vykřikl velitel a rozběhul se na kobolta,ten kapitanův útok nečekal a za to taky zaplatil životem.

Kapitán se rozhlídnul po dalším nepříteli,ale žándeho nevyděl,kleknul si k bojovníkovy,ten byl však mrtev.

"Kapitáne jeden ještě žije."řekl mu voják,který byl potřísněn krví.

Kapitan vztal a šel za vojákem,došli ke skupině válečniku.

"Uvolněte místo jde kapitan!"Ozvalo se.

"Proč jste nás napadly?"Pložil otázku koboltovi jeden z vojáku co stál za kapitanem.

"tady kladu já otazky desátniků Herste!"Napomenul ho velitel.

"Tak proč jste nás napadly?"Ted se zeptal kapitan

"Vy jste nám vzaly artefakt!"

"My jsme vám nic nevzaly!"Obořil se Kxirt na umirajicího.

"Jestli vy né,tak......."kobolt se zastavil u prostřed věty a vykašlal krev a naposled vydechl.

Kapitan vztal a kopl do právě mrtvého kobolta.

"Museli tu byt jiní než my,ale na tom ted nesejde."

Kapitán si zavolal dva z vojáku co stáli v jeho blízkosti.

"Pozbirejte zbraně padlým a mrtvé spalte!"Vojáci se rozběhli splnit úkol.

***

Po tom co se skupina zbalila,vyrazili,za sebou nechali hustě černý dým který stoupal k neby.Jeli po mírně zarostlém údoly,po stranách šli vidět kopce,které byly zarostlé travou,kterou jak bylo možno vidět někdo dlouhou dobu nesekal.Všechno se zdálo být v pořádků,vojáci se mezi sebou bavyli o bitvách co prožily.

"Tam něco tam je!"Vykřil voják a ukazal prstem na místo kde to vyděl.

Válečníci tasili zbraně,ale nic neviděli.

"Co si viděl Riksi?"

"Já nevím,něco tam bylo."

"Vymíšli si"Zařval bojovník vedle kapitána.

"Já si nic nevimýšlím!"Vyštěkl Riks.

"Tak kde je to co si viděl?"

"To je jedno,podstatné je že už to tu není a ted klid!"

Po chvíli se zase vojáci bavyli a dělali si z Rikse srandu že něco vidí.

Ten si jich nevšímal a stal si za svým.

"Riksi pojd sem!"Zavolal ho velitel.

"Ano pane?zeptal se Risk.

"Jsi si jistí žejsi to viděl?"Zeptal se ho.

"Vy o tom taky pochibujete,je to tak?Ale já přísaham že tam něco nebo někdo byl."Přišla odpověd tak rychla jakou ani kapitan nečekal.

"Tak toho někoho bych chtěl vidět."Jen co to dořekl spadl skoně,vojáci se začali smát,dokud si neuvědomili co se stalo,voják,který spadl z koně měl v krku zaražen šíp z kterého tekla krev.Vojáci se rozhlíželi kolem,ale nikoho neviděli.

"Nikoho nevidím."Řekl kapitán po dlouhé odmlce.

"Též nikoho nevidim zato slyšim."Po chvilce klidu,slyšeli všichni vojáci výkřiky nepřátel.Na kopci se začali objevovat první jednotky nepřátel,byly to kobolti.

"Už zase,nedokažou pochopit že mi jejich blbí amulet nemame!"

"Kápo to nemužem dát,jsou v přesile tři na jednoho,proti takéto přesile máme minimalní možnost vítězství a i kdybychom zvítězili,tak s nesčetními strátami.Podle mě by jsme měly utéct a to hned!"

"Kam bys tu chtěl utect,jsou tu všude kopce to by nás dohonily a to nemusí mít koně.Připrav vojáky k boji."

"Se vší uctou kapitane to je šílenstvi!"

"Udělej co ti řikám!"Zařval Xirtis.

Voják už nic neřikal a jen pokivoval hlavou nad rozkazem.Kapitan se zadival na skupinku nepřátel,jenž se je chystala zabít a pak se zahleděl na svou skupinu,v očích vojáku viděl-i přestože byly dobří valečnici-strach a prchajíci odvahu,která se stracela s každou vteřinou,"Musím stim něco udělat!"Řekl si sám pro sebe,když se otočil k vojákum aby je povzbudil,vzduchem prolet fanatickí výkřik vojaku a zem se zachvěla pod dusotem noch koboltu,z jejich řádně nabroušenich zbrani se odražel svit slunce,který na chvíli oslepil kapitana,když se mu podařilo znovu zbystřit zrak,dal pokin vrhnout se na nepřitele,přestože byly v oslabeni měly vyhodu koní s nimiš chtěly vrazit do nepřatelské skupiny co nejrychleji.Kapitán kopl koně do slabin a ten se rozběhl naproti koboltum,tak udělali všichni vojáci a následovaly Xirta.S pozvednutým mečem a válečnou písni se Xirt vrhl do řad nepřátel,kteří padaly pod kopita jeho koně,sekal po všem co se mu postavilo do cesty.Někteří vojáci neměly štěstí se udžet na koni a spadly,jen málo z nich vztalo a mohlo se branit. Lidská skupina začala ztrácet na počtu,Xirt nemohl udělat nic,jenom jendo a to zavelet k ustupu."Ustup!Stahněte se!"Pokřikoval,ale nemělo to žádní učinek nikdo ho neslyšel,přehlušovaly ho vykřiky zraněních a těch co chtěly pomstít sve kamarady.Začinal pochybovat o výhře,tuto myšlenku rychle zapudil a vrhl se na kobolta,aby si na něm vybil vztek.Kobolt se sice chvíli bránil,ale kapitánova čepel jim projela a kobolt zakrváceny spadl na zem.Když se Xirt chtěl vrhnout na dalšího nepřitele,skočil před něj kobolt s kopím a bodl do koně,kun spadl na zem a odhodil Xirta daleko od sebe.Když se Xirt vzpamatoval z dopadu,uviděl jak proti němu běží kobolt se zakrvacením kopím,Xirt vyskočil na nohy i přez všechnu bolest,kterou citil v prave noze.Chtěl se branit,ale neměl čím jediné co mu zbylol byl štít,kobolt bodnul kopím,Xirt ranu odrazil štítem a chytnul kopí,snažil se vytrhnou zbran nepřítely z ruky,ten se však nechtěl vzdát své zbraně.Xirt vrazil štítem do kopí a to se zlomilo,kapitán otočil hrotem proti nepřiteli a hodil jim,kopí-tedy jeho část-se zabodla břicha koboltovi ten se zavitím padl k zemi.

Na kopci se něco zablysklo,kapitan si toho všimnul a podival se tím,nemohl poznat co to je."Další nepřítel tak to už nemáme žadnou šanci."Uslyšel vykřiky,né těch nestvur,ale lidské vykřky,jenž se valily z kocpe.Kobolti to nečekaly,byly napadeni ze zadu i ze předu,kobolti mely minimalni šanci na výhru.Lidske armady bojovaly tak urputne dokud se k sobě neprobojovaly."Zbravím vas bratři."Zaznělo z ust rytiře jež byl oblečen do modreho brnění se znakem demonicke lebky,ktere z oči šlehali plameni.

---