skřeti

Skřeti posel běžel po kočičich hlavach, jak nejrychleji dovedl. Běžel tak rychle že roztrhané a opalene zavěsi jen vláli. Posel sviral v ruce dopis s rudou pečeti na ktere byla lidská lebka probodnuta šipi z obou stran. Skřet dobehl k velkým kamením dveřím jenž byly zdobene runamy, které vypraví davné přibehy všech králu co zde vladly. Posel sahl po lanku co se spojovalo se zvonkem a pak škubnul zvonek se rozeznel do nekonečních chodeb, dveře se nahle otevřeli s velkím praskaním, se zvedl vír prachu. Vztoupil do obrovské místnosti, u dveří staly straže oblečené do kroužkovích zbrojí a v ruce svirali dlouha kopí. místnost byla lemovana velkimi sloupi které byly tak vysoke že nebylo videt jejich konce, pšes okna se valil studeny vítr který rozvlaval zavěsi. Skřet šel po červeném koberci, který vedl k trůnu na kterém seděl král, mohutný valečník s dlouhými černými vlasy, jenž byly svazany do dvou copku, oči rudě zářily, a na žilnatém těle se lesklo nadherné brnění se znakem svého klanu vyrite na hrudi, v ruce svíral žezlo které mu davalo moc nad jeho klanem.

skřet došel až k nohám svého pána a klekl si.

"Co se děje?!" Zeptal se posla

"Pane máme zpravy od shamana z klevoji." Řekl posel se třesoucím se hlasem a podal vládci dopis, ten sebral dopis z ruky skřetovi tak hbitě že se skřet malem vybulil na zem. Král zlomil pečet na dopise a četl.

"

Král složil dopis a začal dumat nad celou zalezitostí.