15.9.01-3

15/09/01-3

Déšť mi padá na tváře,

jako kapky inkoustu z kalamáře.

Jako slzy, které mi tečou z očí,

bolí to a celý svět se se mnou točí.

Poznal jsem co je bolest,

co je strádání a starost.

Vím co je štěstí, láska a radost.

Zradila si vše ve mě má drahá,

věril jsem v něco, co již v tobě...

...ve me není.

Ztratili jsme svoji důvěru,

pocit sounáležitosti,že můžeme

jeden druhému věrit beze strasti.

Je to pryč.Ted už jsou to jen plané

a prázdné pocity.

Přijde mi to jako držet při životě

chiméru. Tajemnou a zlou.

Živíme ji a držíme v nás a ona

nás vyčerpává...místo toho,

abychom sílu čerpali my...

Nejsem si jist zda jsme udělali dobře,

zda máme zustat spolu milý bobře :-)