Domů ...

Zas moje nebe potemnělo v tu chvíli kdy se jít mi chtělo vstříc slunci - světlu boží tváře s nahotou v duši před oltářem stojím a hledám sebe sama se vzpomínkama na břeh druhý: Opojné květy barvy duhy vábily v náruč smyslnosti pokaždé když se připozdilo zpěv ptačí co mu rovno není provázíval má probouzení - ach krásně bylo na věčnosti vzpomínám: Jako Jiskra malá jsem zbytku Světla slib svůj dala že z návštěvy tu na Zemi vrátím se šťastná ač to není tak snadné - žít je živoření slib z dětství splním věřte mi

---