Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seplačicí nebe a já....
09. 08. 2006
1
1
757
Autor
Sárinka
Černé mraky oblohou kráči
nebe se chystá asi k pláči.
A v mojí hlavě oblaků je moře
jsou plné žalu, bolesti a hoře.
Proč štěstí vzdáleno zdá se?
Slza kane po mé řase
Proč cíl se k startu zpátky stáčí
ach, nebe chystej se zas k pláči.
Kapky dešťové líbají parapet
proč nikdo, nikdo nelíbá můj ret?
A svět se na mě stále mračí
jen nebe vzlykej, je čas k pláči.
A kapka za kapkou po skle stéká
pod oknem rosta smutná řeka
Já sním pořád zbytečně a klamně
a nebe? Navždycky pláče za mě
1 názor
hmmm tak to má něco do sebe
pár rad do budoucna:
a) vyhýbej se odporně klišovitým patetickým otřískaným rýmum jako moře/hoře (jinak třeba láska/sázka/otázka atd.)
b) u vázaných veršů si dávej větší pozor na rytmus, nemusí to být přesně podle slabik ale mělo by to působit uceleně
c) bacha na gramatiku; předpokládám ale, že se (vzhledem ke svému věku) ještě zlepšíš
d) bacha na faktické chyby. Jak by se ti líbilo kdyby ti někdo líbal ret? nejdřív spodní a pak horní? :)
ale jinak....máš tam perfektní obraty, vážně se mi to líbí...nebýt tam moře/hoře a hrubky, tak si s gustem tipnu;)