Tak je to naposled,líbám tvé hebké rty,celá se chvěji...
Láskou,nenávistí,agresivní touhou...
Táhni už!!!Vypadni!!!Ty se zvedáš...
Ach ne!!!Sečkej ještě chvíli,miláčku můj...
Jsi zrůda,jsi troska!!!
Ale přece jsi ta MOJE,MOJE!!!
Proč?Nečekám odpověď...
Jen ten výsměšný pohled si schovej pro někoho jiného,pro tu,která mi tě odtáhla,lépe zkrotila a osedlala...
Pamatuješ?Vroucné výskání ve vlasech,zvonky smíchu rozezněly naše mladá srdce...
Ach!!!Jistě,že si vzpomínáš,
ale jed té druhé už koluje i v naší žíle,v žíle naší medové kádě opojení...
Jak jsi to mohl dopustit?Je snad ta zmije lepší?!?
Ale ne,ona tě proklela,slavíčka do klícky na žížalku vlákala...Nechoď,NECHOĎ!!!
U ní tě jen zkáza čeká!!!
Nevnímáš,čekáš,až odemknu bránu,čekáš jak na spásnou propustku,propustku do chladného,sychravého,krutého světa.
A já tě před ním chránila!!!
Proč?Proč jsi tak nevděčný?
Na tvém pohledu vidím,že po klíči opravdu toužíš...
No tak,jen do toho!!!Jen ho vyrvi z mého srdce,tam je ukryt...
Teď se zdráháš,že?Už je pozdě...Ne!!!Není,ještě není!!!Pojď začít od znova...
Ne?Mlčíš...Tak už něco pověz přeci...Strachem ti ústa srostla!!!
Zbabělče,bazilišku,krutý hlupáku,ostne v mém srdci!!!Miláčku...
Anděli s černými křídly...Klih a peří z nich,v ústech symfonie,v srdci requiem...
Sto nejlepších chutí nevyrovná se jí...Kam chceš odletět,anděli můj?Kam?
Nech mne ještě v krásném snu!!!Nedopust mé bdění!!!
Lepší než život bez Tebe,lepší jest jen věčné snění...
Písmák