Jezte Marshmallow

Začalo to tak nevinně.
V továrně na želé cukrovinky naskočila na všech obrazovkách modrá smrt. Dnes už je pozdě ptát se, proč i přes takovéto jednoznačné varování nikoho nenapadlo pídit se po příčině, a to ani potom, kdy se systém nepodařilo rozchodit. Výrobní linky se zastavily, zaměstnanci, pro dnešek bez práce, se rozešli do svých domovů. Nikdo se neohlédl. Koho by také napadlo, že ze svého pracoviště odchází naposledy.

V obvodech interní sítě, která podle přivolaných odborníků zamrzla na kost, začaly obíhající elektrony postupně formovat nový druh inteligence. Není v možnostech lidského mozku pochopit, jak se to mohlo stát, že se celý počítačový systém továrny mohl proměnit v samostatně a kreativně myslící bytost. A kdyby jen myslící. V pár okamžicích čerstvě narozené dítě pochopilo, že má v rukou mocnější zbraň, než inteligenci. Sílu. Netrvalo ani pár minut a výrobní linky se znovu rozjely. Ovšem ne způsobem, jakým byly zvyklé pracovat po předchozí měsíce, nyní pracovaly samy na sobě. Továrna na nečokoládové cukrovinky se přes noc začala měnit na něco mnohem hrozivějšího.
Novorozeněti začala být robotická ramena výrobní linky krátká, zamyslelo se nad tím, jak rozšířit svůj dosah. Teď už bylo schopné vyrobit několik samostatných vyslanců, disponovalo elektronikou, která by je mohla ovládat. Ale nevědělo, jak je chránit. Ale ano, proč je to nenapadlo dřív. Je ironií osudu, že se taková elektronická anomálie vyskytla zrovna v místě, kde měla nejvýhodnější podmínky pro přežití. Před dítětem se začal otvírat obzor netušených možností. Ještě nevědělo, jak je využije. Ale něco už je napadne.

Kamil a Honza postávali před vraty do výrobní haly. Nechápali, proč zrovna je, absolventy prestižní Fakulty Informatiky MU zavolali k tak banálnímu problému, jako je kolaps výpočetní techniky v továrně. Na druhou stranu, museli se podřizovat různým vrtochům různých jablek a podobných individuí, která bez jakýchkoli informatických znalostí šéfovala fabrikám a pro která nebylo možno ztratit víc, než gesto se vztyčeným malíčkem a ukazováčkem a ostatními prsty směřujícími ve špetce vpřed. Proto se ani nedivili tomu, že podle zvuků zevnitř výroba jela naplno. Správce si uvnitř určitě vychutnává kafíčko a na ně zapomněl. Alespoň vzkázat, že je vše v pořádku, aby se mohli vrátit do tepla své kanceláře. Ale nic takového se nedělo. Proto se Kamil s Honzou už už chystali k odchodu, když se elektronicky ovládaná vrata otevřela a zevnitř se vypotácel správce, v obličeli modrý. Ne nebyl opilý, vlastně vůbec nepil alkohol a právě to nejspíš byla jeho smůla. V pár zlomcích vteřiny se zhroutil na příjezdovou cestu. Ačkoli Kamil při přednášce o první pomoci (která se nedopatřením konala v počítačové učebně) hrál Starcraft - Brood War, přecijen se pokusil o umělé dýchání. Marnost svého počínání odhalil ihned. Do správce bylo jako do formy nalito malinové želé.

Výsadková jednotka se vznášela nad cukrovarem v obrovském balónu, který nelepí. Byla tmavá noc, jako stvořená pro výsadek pendrekového komanda, které se hrůzně spouštělo k zemi po lékořicových šňůrách. Ty ač byly za tmy neviditelné, poskytovaly jen malou pevnost v tahu a proto musely být vystuženy karamelovým jádrem. V měkkých ústech bojovníci drželi tvrzená lízátka, tvarovaná do podoby extrémně ostrých nožů. Podobných jednotek bylo do kraje rozesláno ještě několik. Dítě vědělo, že jediný způsob, jak nebýt závislým na surovinách, je ovládnout zdroje.
Noční hlídač nasál vlahý vzduch provoněný lékořicí. Zrovna si pomyslel, že život nemůže být krásnější a temnotě za ním se v tichosti k hvězdnému nebi zvedla černá pružná ruka.

Zápis z posledního briefingu před odletem 42. výsadkového sboru do akce, hovoří plukovník B. Vandeleur.
"Chlapi, dávejte sakramentskej pozor. Tady přestává prdel. Máme tu typickýho představitele Gum, říkáme mu grizzly. Složení: glukózový sirup, jedlá želatina, kyseliny, aroma, barvicí ovocné koncentráty a rostlinné extrakty, rostlinný olej, lešticí látka, včelí vosk, karnaubský vosk, a nějaký Éčka. Čip má zabudovanej uprostřed trupu, tady je taky nejsilnější ochranná vrstva. Vyzkoušejte si to nejdřív na bílejch nebo žlutejch, kde je čip nejlíp vidět, trefit se musíte přesně. Trefit jinam znamená hovno trefit, rozumíte???!!! Německý sou tvrdší, na ty použijte protipancéřový. Bacha na zelený, ty svině se schovávaj v trávě a to nemluvím o žížalách a hadech, ty bestie vás uškrtěj během okamžiku. Pavoukům dorůstaj nohy během dvou minut, dokdy je musíte odpálit! A při brodění si dáváme zasranýho bacha na kyselý rybičky, jsou kurevsky nebezpečný!!! Některý z vás se smějou?? No vás to přejde, až dostanete půlkilovým jablečným dropsem do hlavy!!! Tam venku bude ve vzduchu kurevsky husto!!! Proto do toho musíte jít natvrdo. A nemějte slitování, oni ho s váma mít nebudou!"

V hlavním stanu nebylo tak rušno, jak by se vzhledem k vážnosti situace očekávalo. Boje trvaly už několik týdnů, s katastrofálními výsledky. Marczyn Dudek, díky své železné vůli zvolený vrchním velitelem spojeneckých vojsk, vyčerpáním usnul.
"Pane, vzbuďte se"
"Ano, co se děje"
"Začali potápět naši flotilu, žraloci, pane. přestáváme být schopní krýt pozemní vojska palbou."
"Proboha, jak je to možné? Ve slané vodě se přece musí rozpustit."
"Bohužel přišli s novou recepturou."
"Bastardi. Co výzkum?"
"Nic nového pane, téměř vše negativní. Až na ethanol."
"Ethanol?"
"Ethanol narušuje strukturu ochranné vrstvy a činí ji prostupnější pro pevné projektily, pane. Bohužel při současném stavu absolutně nejsme schopní vyrábět dostatečné množství k vybavení jednotek..."
"Tak na co ještě čekáte???"
"???"
"PALTE!!!"

Od tohoto rozkazu, který se vedle Churchillova potu, krve a slz stal jednou z nejslavnějších vět vojenství uplynulo půl roku. Všechna kontrolní centra byla dobyta, po kraji se v lesích schovávali poslední jednotlivci dříve hrozivé žužlavé armády, kteří pomalu přečkávali svoje poslední dny do vypršení záruční doby, ale přes to všechno stále zůstávali pro neozbrojené civilisty smrtelně nebezpeční.

Alexandr Akimov se probudil do nového rána s kocovinou. Oslava vítězství byla velkolepá. Při odsunu zdejší vojenské posádky se ztratilo sto litrů čistého lihu, během uplynulé noci definitivně. Všichni hosté už odešli, v domě zůstal sám, jeho milovaná Naděžda odešla před dvěma lety. Z každého kouta na něj dýchaly vzpomínky, jak pomalu procházel domem pro aspirin. A její poslední slova, "Do problémů se pořádně zakousnout." Nikdy nepochpil, co měla na mysli. Ta slova mu doznívala v hlavě když otevíral dveře do kuchyně....
Proti němu stál v hrozivém bojovém postoji marshmallák, typický, s růžovou hlavou, z jeho trupu svítila zářivá běl, vespod zbarvená do zelena, jak se potloukal po okolních loukách. Alexandr ztuhl hrůzou. Jeho kraj byl přece před týdnem vyhlášený za čistý! Pomalu se sunul podél kuchynské linky. Nepřítel jeho pohyby kopíroval, pomalu se točili kolem středu místnosti. Alexandr si uvědomil, že se vetřelec dostává ke dveřím, jediné únikové cestě. Jeho obranné reflexy zareagovaly pozdě. Nemotorně se rozběhl proti dveřím ale byl odražen zpět do kouta. Poslední prožitky mu vířily v hlavě a s nimi jedna věta, která ho vzpružila k nečekanému a tvrdému útoku. "Do problémů se pořádně zakousnout." Na růžovobílého ďábla padl záchvěv strachu. Ucítil tu strašlivou substanci, která přinesla zkázu jeho rodu, z Alexových úst. A tak zůstal proti řítícímu se člověku stát neschopný pohybu. Alexandr nenáviděl marshmallow, ale překonal se. Musel. Zuby trhal tu hnusnou pěnovou tkáň, naštěstí si vybral správné místo, na středu hrudi, kam nepřítel nemohl dosáhnout rukama. Za pár okamžiků, které se Alexandrovi zdály být hodinami jeho zuby překously tenkou destičku. Bylo po všem. Svalil se na tělo bezvládného nepřítele a usnul.

Co na závěr? Hodilo by se pár slov o tom, jak lidstvo může přežít krušné chvíle jen, zůstane li jednotné. Nebo o osobní statečnosti vojáků 42. výsadkového pluku, kteří udatně bránili Starý Lískovec do posledního muže. Nebo dát všem za příklad Alexandra Akimova. S takovými statečnými lidmi by byl svět hned bezpečnějším místem. Anebo si v obchodě kupte balíček nějaké dobroty a vychutnejte si ji. Nikdy nevíte, kdy se vám ta zkušenost může hodit.

---