Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKřídla pro rudého anděla
Autor
Dierna
Dalo by se to napsat různě. Záchranný kruh, oáza na poušti, pomoc ve všem zlém, co se kolem nás děje. Prožila jsem nejhorší rok svého života, ale jsem šťastná. Je to za mnou. Rok 2005 skončil a já jsem připravena rvát se o mizerně lepší život. Není to jen tak, dostat sílu letět dál, jsou k tomu potřeba křídla. A já jsem vděčná všem andělům, kteří mi je propůjčili.
1. Jak jsem se (opět) ohlédla do minulost
aneb (snad) i budoucnost patří nám
Dlouhá a skoro nekonečná zima nám zamávala na rozloučenou a přišlo jaro. Ptáčci zpívají, sluníčko svítí a polovina republiky je pod vodou. Zní to jako hnusný cynismus, ale je to fakt. Přišlo jaro a s ním jarní záplavy. Skoro všechny okolní obce vyhlásily evakuaci, ale u nás je naštěstí vše v pohodě.
Když jsem v euforii „náhlého“ jara rozeslala kámoškám veselé sms, přišli zcela odlišné odpovědi. Alex se mnou souhlasila, ale nezapomněla sarkasticky podotknout, že to na momentální neobyvatelnosti jejich bytu nic nemění. To je typický „optimismus“ mojí sestřenky: Všechno dobré je k něčemu zlé…Když se tak nad tím zamyslím, je to vlastně pravda. Stejně jsem za těch 12 stupňů nad nulou byla vděčná.
I Zuzu to viděla vesele jako já, načež se začala zajímat, co tak najednou lítám mimo realitu. „Že by chlap?“…jo holka, kéž by… Vlastě jsem sama nevěděla, co jí odpovědět. Přežila jsem první půlrok na gymplu, mám super kámoše, je jaro – tak proč s neradovat? Navíc jsem byla neuvěřitelně namyšlená od doby, co si ke mně přišla pro radu ohledně matiky nejchytřejší členka naší jinak úžasně antiinteligentní třídy 1.E.
To Carmmie se s odpovědí nijak nepárala a rovnou mě pozvala na pokec. Vlastně jsem se zrovna chtěla učit. Nejteplejší sobota za posledních pár měsíců a já ji chtěla strávit s nosem vraženým v knížkách, divné co? Po pravdě řečeno jsem se do té němčiny zrovna nehrnula. Pozvání kámošky se přece neodmítá a já tak dlouho nebyla venku... No prostě jsem neodolala, popadla jsem knížku, kterou mi Carmen nedávno půjčila a běžela navštívit moji drahou sousedku.
Jen co jsem zavrzala brankou vyběhl na mě „zuřivý“ sousedovic pes. (dobrá, s tou pískající kachničkou v hubě moc zuřivě nevypadal..) Podrbala jsem Báru za ušima a obdařila moji přicházející kámošku zářivým úsměvem. „Nazdar, vracím ti tvou knížku.“, vrazila jsem jí do ruky dílo od Karen McCobieové. Carmen na mě vrhla stejně nadšený úsměv. Milý, překvapený a specifický pro mou malou kámošku, která je čestným členem klubu „Držíme tě nad vodou.“ To je ona, můj anděl spolehlivosti:
Civilní jméno: Nikola
Andělské jméno: Carmen
Fyzický znak: Milý úsměv
Charakterový znak: Ohromná ochota
Hláška: Fakt?