Útěk

neutíkejte před problémy...

Utíkám.
Před samotou,
před mými myšlenkami,
před T e b o u ...

Utíkám, a ty nemáš ani tolik citu zeptat se proč?

Míjím Tě a ty se usmíváš, úsměvem, který nepatří mě, ale mé bezmocnosti, která mě donutila zrychlit krok.

I když jsem tolik důležitých věcí neřekla. A to bolí...

Protože spousta slov, která měla být vyslovena, mi uvízla v hrdle.

Protože všechny věty, jež jsem měla vykřičet do vesmíru, se proměnily v páru.

Protože jsem se zklamala v člověku, ve kterého jsme věřila.

Protože dobro nevyhrálo; protože mi tvoje pohledy berou sílu...

tak utíkám!

Běžím a zrychluji. Občas se vyčerpáním zastavím, ale neohlížím se. Protože bych se ve vteřině ztratila ve tvojí tmě....

                                                                                                    A JÁ PŘECI POTŘEBUJU SVĚTLO!

                                                                                                                           

                                                                               

                                                                                                                                                                                                                                                                                            tak utíkám....

---