Nebojsa

Když vidím hada na louce,
stejně si na ni sednu.
Visí nade mnou balvan
a já přesto zvýším hlas.
Když padá na mě lavina,
z místa se o píď nehnu
a nevychýlím kroky své
když přede mnou ční sráz.

Když míří na mě pistole
tak provokuji střelce,
do očí se mu vysmívám
a křičím tak už střel.
Skáču zásadně do vody,
co vypadá dost mělce
a oblíbenou zábavou
je polykání včel.

Okolo býka vzteklého
já chodím vždycky v rudé
a nějaký medvěd zabiják
je pro mě houby sok.
Jo´lidi, ti mi říkají
(a něco na tom bude),
že rozum se mi zakalil
a že jsem teda cvok.

Já vždycky se jen usměju
a pokývu si hlavou,
protože vlastně život svůj
mám strašlivě moc rád.
Jen smrti se vždy vysměju
a mám povahu hravou
a ještě - to je hlavní věc -
já neumím se bát.