Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFeťácká pohádka o Červené Karkůlce
04. 09. 2006
1
1
1173
Autor
Denronika
Pohádky si přece může každej vykládat jak chce :o)
od mala zdobí ji červená čepička.
Jméno měla hnusné, Kemrová Vendulka,
a tak jí říkali Červená Karkůlka.
Prostě něžná slečna, trochu postrach školy,
doma všichni věděli, že Karkůlka hulí.
Jednou matka navštívila Karkůlku v pokojíčku,
že má pro ni úkol, donést léky pro babičku.
A že má Karkůlka šlechetné srdce,
stoupla si nasraně a spráskla ruce.
"Ať příjde babička raději k nám,
já lesem nepůjdu, schýzy tam mám!"
-"Ona je nemocná, to přece víš,
jen jídáš léček, víc zdržet se nemusíš."
Natáhla ruku, dala Karkůlce košíček,
-"Na, a dej babičce tenhleten perníček."
"Jen abych nepotkala feťáckýho vlka!"
Jen co to dořekla, někdo do ní strká.
Ten šmejd, jak ucítil z košíku peří,
zběsile zavětřil a už k ní běží.
A vlk se ptá Karkůlky: "Kampak jdeš, kam?"
"Navštívit babičku, nemocnou mám."
A vlk se zase ptá: "Co máš v tom košíčku?"
Karkůlka odvětí: "Dva gramy perníčku."
"A to chceš celé dát své drahé bábince?"
"Musím, ona by práskla to mamince!"
"A co když se o gram míň pramáti dopraví?"
"Máš pravdu vlku, to asi nikdo se nedozví!"
A jak se Karkůlka s vlkem zakecali,
oba si sfoukli půl gramovy čáry.
Bábince i za gram bylo dost vesele,
jen co si šlehnula, skákala z postele.
A tak to vidíte, co Karkůlka snese,
do dneška s vlkem sjížděj se v lese.