Epilog

z očí do očí

vykrajujem si střípky

naplavených rán

a vysoušíme kaluže

lovíme zlaté rybky

(a dveře stále dokořán

a klíče nikdo

najít nemůžem)

povadlá svítání

jsou jako rtuť

jak fialky na parapetu

říkáš mi

- lásko,

dobrou chuť -

když tiše bílá

máváš létu

co utíká nám

bez placení

prší do prázdných hnízd

jak online pohádka

o míjení

co jednou budeš

vlastním dětem číst

a z ticha

někde v nekonečnu

Tvůj hlas

pak zašeptá mi

že půjdem dál

každý zvlášť

Ty a já

teď už

sami