Poselství o zlu: je Hospodin králem navěky?

Nejdříve si vysvětlíme, co je to akrostich. Vysvětlím to na české abecedě:

akrostich je slovo, které
bylo převzato z řeckého slova
co nám může napovědět?
důvtip tehdejších mistrů pera

Každý řádek začíná písmenem abecedy, následující řádek pokračuje následujícím písmenem abecedy – vidíte vážení čtenáři – a b c d ? Takhle by to pokračovalo až do konce abecedy.

Žalm 9 a 10 je ještě o poznání komplikovanější ve svém systému akrostichu. Mezi pravidelné řádky akrostichu je vložen další řádek, který může začít jakýmkoliv písmenem. Pokud očekáváme, že akrostichy v biblických žalmech jsou bezvadně uspořádány podle abecedního systému, zmýlili jsme se. Překvapivě pouze tři z akrostichických žalmů mají kompletní alfabetickou strukturu od א alef do ת tav. Všechny ostatní akrostichické žalmy mají verše začínající i s jakýmikoliv písmeny, včetně našich žalmů 9 a 10.

Důvod, proč tomu tak je, byl předmětem mnoha vášnivých diskuzí mezi vykladači Bible a to ať už v dobách starověku, nebo v moderní době – obvykle se diskuze „stočila“ k otázce hodnověrnosti biblického textu. Většina komentátorů věřila, že akrostichické žalmy byly kdysi kompletní ve své původní podobě a tehdy obsahovaly i kompletní abecedu. To trvalo pouze do té doby, než byly těžce poškozeny například při jejich přepisování v průběhu historie. Zdá se ale velmi málo pravděpodobné, aby se vyskytly tak „okaté“ omyly, které by přerušily tak jednoduchý abecední vzorec v akrostichu – že to například „ujelo“ biblickým opisovačům, když přepisovali žalmy.

Žalmy 9 a 10

Musíme si pro pochopení ještě něco vysvětlit. Pro tuto práci budu užívat termíny – primární verš, což znamená – že tento verš začíná písmenem hebrejské abecedy a je součástí akrostichu. Druhý užívaný termín – následující verš – což je verš, který následuje hned za primárním veršem, ale na začátku má jakékoliv písmeno hebrejské abecedy.

Hebrejská abeceda má 22 písmen. Tedy by mělo být 22 primárních veršů a 22 následných veršů – 44 veršů celkem. (teoreticky) Každý primární verš (který je součástí akrostichu) má mít jeden následující verš, ale to není případ žalmů 9 a 10. Z dvaceti dvou písmen hebrejské abecedy je jich pouze 15 „přítomno“ v akrostichu žalmu 9 a 10. Těchto sedm chybí – ד dalet a צ cade, פ pe, ע ajin, ס samech, נ nun, מ mem. Verš ד dalet chybí celý, jak jeho primární verš, tak i následující verš. Někde je přítomný primární verš, který nemá svůj následující verš. Jinde je primární verš, ale má dva následující verše – což je také „anomálie“.

Akrostich, který nás zajímá je zvláštní ještě tím, že vlastně překlenuje dva žalmy. Žalm 9 vychází z písmene א alef a končí písmenem כ kaf a žalm 10 pokračuje ve stejné linii – začíná písmenem ל lamed a končí písmenem ת tav, třebaže část písmen chybí. Akrostich je rozdělen přesně ve středu jeho dělení písmen abecedy a rovněž tak z hlediska počtu slov. Toto je první ukazatel, že žádná slova nebyla „vyškrtnuta“ z knihy žalmů a naopak, že odchylky v akrostichické struktuře mohou být úmyslné, záměrné.

Ronald Benuna se domnívá, že akrostichy v biblických žalmech jsou součástí důmyslného sofistikovaného systému, který vytváří řadu ukazatelů. A v každém akrostichickém žalmu je tak obsaženo zcela konkrétní poselství pro poctivého čtenáře Bible. Úmyslné přerušení v abecedě na zcela konkrétních místech v biblických žalmech a další ještě mnohem „subtilnější“ anomálie v jinak dobře strukturovaných textech, jsou příklady takových ukazatelů.

Jako druhý ukazatel spolehlivosti hebrejského textu Starého zákona si můžeme povšimnout několika zjevných rysů akrostichu. Verš ג gimel (9:6) končí písmenem ד dálet. Písmeno ה he verše (9:7) končí písmenem ה he. Písmeno ו vav verše osmého (9:8) rovněž končí písmenem ו vav. Takto „utkaný“ vzor, který je důkazem umělecké krásy, je i narážkou k chybějícímu písmenu verše ד dalet. Namísto ukončení verše ג gimel se stejným písmenem ג gimel, jak tomu bylo s verši ה he a ו vav, pisatel žalmu končí písmenem ד dalet – což je pro nás ukazatel k chybějícímu verši a dává se nám tak na srozuměnou, že nepřítomnost verše není náhodná, ale úmyslná, záměrná.

Pro porozumění tomu, proč je akrostich „rozbitý“ právě na určitých místech, musíme především zhodnotit obsah a tématiku, která je součástí takto „porušených“ textů. Obecně se žalmy 9 a 10 pohybují mezi tématem – chválou k Bohu za ospravedlnění a žádostí o Boží akci, tj. zničení hříšníků a pomoc pokorným a sklíčeným.(9:14-15, 20-21, 10:1, 12-15) Situace je následující – kdosi vládne, kdosi, kdo je hříšný, zkažený. Žalmista si je jistý, že Bůh pomáhá svým ctitelům a setrvává věrný vůči své smlouvě, a tak žalmista vznáší naléhavou prosbu po Boží akci.

Jedna poměrně dlouhá část biblického textu se nehodí do těchto dvou „úhledných škatulek“ – tj. do škatulky chvály nebo žádosti – je to oddíl žalm 10:2-11. Tato část biblického textu se zabývá introspekcí v uvažování hříšníka a analyzuje, jak si takový hříšník ospravedlní své vlastní hříšné činy. Tato část žalmu (10:2-11) byla zamýšlená tak, aby vyvolala Boží pozornost „směrem“ k hříšníkově osobě, kvůli podnícení Božího milosrdenství nad utiskovanými. Hříšník si myslí, že Pán Bůh nepamatuje na svět – (10:11) V následujícím verši (10:12) volá žalmista po tom, aby Pán Bůh povstal a rozpomenul se na ponižované.

Je skutečně pozoruhodné, že toto dlouhé rozjímání nad „zdeformovanou“ logikou hříšníka (10:2-11) se vyskytuje úplně přesně na místě, kde v tomto žalmu chybí šest po sobě jdoucích písmen hebrejské abecedy! Toto zjištění nás přivádí k závěru, že struktura žalmu odráží, reflektuje své vlastní poselství! Kompletní alfabetický akrostich (od א alef do ת tav) reprezentující správné pořadí – způsob světa, který by měl existovat, když je Pán Bůh přítomen. Zmínka a diskuze o hříšníkovi, který je reprezentantem selhání v božském uspořádání světa, přichází právě v ten okamžik, kdy obdobně „selhalo“ i alfabetické uspořádání správného sledu hebrejských písmen! V těchto deseti verších, kde se pátrá po skrytých myšlenkách hříšníka, se akrostich absolutně „zhroutil“ a šest písmen z hebrejské abecedy zcela chybí. Akrostich se vrací zase do svých „vyjetých kolejí“ právě v okamžiku, kdy žalmista volá po Božím jednání, Boží akci a potrestání hříšníka – „Povstaň, Hospodine“ (10:12)

První dvě písmena akrostichu א ב 9:2-5 jsou kompletní s primárním a následujícím veršem. Tyto čtyři verše jsou chválou Boha a připomínkou Jeho minulých činů. Třetí písmeno ג gimel (v. 6) – v tomto verši se nepřestávají připomínat minulé Boží činy, ale už zde máme také první výskyt hebrejského slova – „hříšník“. Okamžitě je tady přerušení: Není zde žádný připojený verš pro ג gimel, vůbec žádný verš pro ד dálet a už vůbec žádný připojený verš pro ה he! Pouhá zmínka o hříšníkovi ve verši 6, ba dokonce uprostřed popisu jeho zkázy, narušuje akrostichický sled hebrejské abecedy! Správné pořadí není obnovené do té doby, než verš písmene ו vav, kterým začíná hebrejský text provolává, proklamuje – „Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu“ a tam se akrostich opět vrací do svého správného „formátu“. Boží jméno JHVH je klíčovým slovem ve čtyřech verších písmene ו vav. JHVH je prvním, posledním, prostředním slovem veršů 8-11. Nejenom, že nalezneme kompletní primární a připojené verše pro další tři písmena, ו vav má dokonce dva dodatečné připojené verše snad nahrazující chybějící ג gimel a ה he připojené verše. Boží soud obnoví pohromu způsobenou hříšníkem.

Ale chybějící písmenko ד dalet není nahrazené, co teď s tím? Chybějící písmeno ד je rozdílné svou přirozeností, více než ostatních šest chybějících písmen. Šest chybějících písmen má přinejmenším deset veršů v svém umístění i kdyby ty verše nezačínaly se správnými písmeny hebrejské abecedy. ד dalet verš chybí kompletně celý. Verše 6 a 7 nás informují, že jméno hříšníka je zahlazené. První fráze nám popisuje zahlazení hříšníka a následující fráze nám uvádí, že památka na ně zašla. Toto jsou pouze dva verše z našeho žalmu, které uvádí tuto myšlenku do minulého času a ne jako modlitbu žalmisty – aby Bůh vyhladil hříšníka. Absence verše ד dalet vyjadřuje symbolické literární vyhlazení hříšníka a jeho památky. Jakoby absence, nepřítomnost verše ד dalet v biblickém textu, byla důkazem vyhlazení hříšníka.

Akrostichické pořadí hebrejské abecedy je znovu obnovené prostřednictvím písmen ח chet, ז zajin a ט tet (v 12-17) – šest veršů, které následují v normální pořadí po dvou verších za sebou v akrostichickém rytmu. Ale potom se v textu vyskytuje znovu přerušení – opomenutí připojeného verše pro písmeno י jod. A přidání druhého připojeného verše pro písmeno כ kaf. Na konci verše č. 17 je opět druhá zmínka o hříšníkovi, což je okamžitě následováno ještě dalším výskytem slova hříšníci ve verši č. 18. Navrhuji, že zmínka o „hříšníkovi“ znovu způsobila přerušení akrostichického vzoru.

Tři výskyty slova „hříšník“ je ve verších 10:2,3 a 4 a slovo „zlo“ ve verši č. 6. Toto rozjímání nad zlem pokračuje dalších deset veršů, ve kterých se „objeví“ jméno JHVH pouze jednou, avšak jako objekt pohrdání hříšníka. (v 3) Jak jsem se zmínil výše, šest písmen hebrejského akrostichu – מ,נ,ס,ע,פ,צ – se stalo zkomolenými tímto přemítáním o myšlenkovém procesu v hlavě hříšníka. Pořádek není obnovený do té doby, než se žalmista dovolává JHVH slovy Povstaň, Hospodine (v 10:12)

ק kof má oba – jak primární, tak i připojený verš, jak se očekává. Avšak slovo hříšník se objevuje v připojeném verši ק kof (v 13) Toto je příčinou, že hebrejský verš ר reš ztrácí svůj připojený verš. Pokračujeme k písmenu šin (v 15), který obsahuje dvakrát slovo hříšník a jednou slovo zlo. Ale tato „změť zlých“ slov je okamžitě zastavená prohlášením v následném verši písmene ש šin (v 16) – Hospodin je králem navěky a navždy. Zmínka o Božím království pomáhá „držet na uzdě“ účinky způsobené zlem. Nejsou zde už další následky „zlých“ slov ve verši 15. Toto je ve skutečnosti narážka ve slovech verše 15. – „jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne“. Pokud si přivlastníme tuto frázi jako vysvětlivku, komentář o struktuře tohoto akrostichu v žalmech 9 a 10, pak tuto větu můžeme parafrázovat jako: „Budeš hledat přerušení akrostichu, způsobenou hříšníkem, ale nebude k nalezení až do konce žalmu.“ Boží přítomnost je velmi blízko a nedovoluje hříšníkům působit zlo. Od verše 16 až do konce žalmu už není další přerušení v pravidelném rytmu akrostichu.

Samotná forma akrostichu odráží, reflektuje své centrální poselství, poselství o tom, že zlo narušilo přirozené pořadí světa a následky jsou katastrofální. Ale zlo může existovat, když Pán Bůh připustí, aby se tak stalo. Toto je v poetické formě reprezentováno ve struktuře akrostichu, kde jakýkoliv výskyt slova „hříšník“ přeruší buď samotný sled hebrejského akrostichu, nebo vzor jednoho primárního a jednoho následného verše ve vlastní struktuře žalmu. Dovolávání se Božího jednání – „povstaň, Hospodine“ nebo popis Pána Boha v jeho roli krále vrací akrostich znovu do svých „vyjetých kolejí“.

Poznámky:

1. V biblické poezii se často setkáváme s akrostichy, které nevytvářejí žádnou větu, ale prostě jen sledují hebrejskou abecedu – každý verš začíná postupným písmenem hebrejské abecedy.

2. Benun, Ronald. Evil and the Disruption of Order: A Structural Analysis of the Acrostics in the First Book of Psalms.