Cesta do nového světa

Věděla, že nemá na vybranou. Věděla, že musí odejít. Měla však důvod zůstat tady, ve své zemi, kterou tolik milovala, mezi přáteli a hlavně se svou láskou, která pro ni znamenala všechno.Když mu oznamovala tu smutnou zprávu, nevěděla jak začít a pak, když to měla za sebou, dívali se na sebe a mlčeli. Potom se předlouho drželi v náručí, líbali a objímali.

    Všichni jim přáli jejich štěstí, i když mysleli, že zamilovanost časem pomine, vždyť je to jen chemický proces těla, který časem skončí a vztah drží už pouhé přátelství. Ale oni dva byli nejlepšími přáteli už od chvíle co se potkali, jako by se znali odjakživa. A teď se musí odloučit, i když spolu tolik prožili, tolik překážek  překonali. Neustále se snažili, aby jim to vydrželo, svůj vztah stále oživovali a jejich životy měli najednou na seznamu spoustu krásných chvil. Proč zrovna oni? Tenhle vyjímečný  pár dvou doposud šťastných lidí.....

   Drželi se za ruce a vzpomínali. Letiště jim i přes masy lidí připadalo tak prázdné.  Venku právě vycházelo slunce, ale pro ně právě zapadalo. Ona přeci musela odjet za rodinou do Ameriky, jelikož jí nedávno zemřela matka. Jako by jedna rána nestačila. Za dva roky, až bude plnoletá, se bude moci vrátit, pokud našetří dost peněz. Otec jí zaplatil cestu a také uhradí školné v nové zemi, i přes její vroucí přání, vzít s sebou i svého přítele, pro ni více udělat nemohl, živí tři další děti, nemohl si to dovolit...

    A přitom zrovna teď u sebe potřebuje ty, kteří ji milují. Maminku nemá, otce zná jen z dopisů a přítel musí zůstat. Cítí se tak slabá, tak křehká, tak sama, tak bezmocná....

   Jede do neznáma. Celý její dosavadní život se změnil v jeden obrovský otazník. Než odejde na důkaz své lásky a na znamení sbohem dlouho líbá svého milého. Ale ona se vrátí.....ví, že se vrátí.....