Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCizinec
28. 03. 2001
5
1
2165
Autor
Chareas
Přišel za mnou a cosi mi tiše pověděl.
Snad to byl Přízrak, Duch, já ho neviděl.
Snad byl něco mezi Světlem a Tmou.
Potichu se přiblížil, tišeji, než pírko spadne.
Byl, jako by ho někdo o život okrádal
a já pochopil věci stálé, a nenávratné.
Již párkrát mi cestu zkřížil.
Přišel a u mne poklekl,
posvátnou řečí pronesl pár tichých vět
a já se nezmohl na víc,
než poslouchat a přihlížet
jak mne do svého života vlekl.
Viděl jsem toho ve světě hodně,
ale jeho život byl nadevše.
Tolik bolesti, ústrků a bojů,
tolik zápasů o svůj život a životy ostatních,
neustálé zápolení s temnou vládkyní.
Po mém zoufalém výkřiku
úplně všechno zmizelo.
On, jeho Stíny a snad i ty věty.
Slunce svou zářnou hlavu skrylo
a já slyšel podivnou muziku.
Zase jsem slyšel ta tichá slova,
i když nebyl nikdo, kdo by je dokázal říkat.
Stále jsem viděl jeho nekonečné boje,
viděl jsem lidi prosit - a naříkat,
a tato vidina se mi vracela znova a znova.
Až jednou jsem pochopil - konečně.
Ten Přízrak, ten Stín byl posel Světla sám.
Všichni bojují za mír, víru, pravdu,
naději, lásku a za nás.
On jen čekal, až ho poznám,
abych ho následoval.
Vím to - bezpečně...
Snad to byl Přízrak, Duch, já ho neviděl.
Snad byl něco mezi Světlem a Tmou.
Potichu se přiblížil, tišeji, než pírko spadne.
Byl, jako by ho někdo o život okrádal
a já pochopil věci stálé, a nenávratné.
Již párkrát mi cestu zkřížil.
Přišel a u mne poklekl,
posvátnou řečí pronesl pár tichých vět
a já se nezmohl na víc,
než poslouchat a přihlížet
jak mne do svého života vlekl.
Viděl jsem toho ve světě hodně,
ale jeho život byl nadevše.
Tolik bolesti, ústrků a bojů,
tolik zápasů o svůj život a životy ostatních,
neustálé zápolení s temnou vládkyní.
Po mém zoufalém výkřiku
úplně všechno zmizelo.
On, jeho Stíny a snad i ty věty.
Slunce svou zářnou hlavu skrylo
a já slyšel podivnou muziku.
Zase jsem slyšel ta tichá slova,
i když nebyl nikdo, kdo by je dokázal říkat.
Stále jsem viděl jeho nekonečné boje,
viděl jsem lidi prosit - a naříkat,
a tato vidina se mi vracela znova a znova.
Až jednou jsem pochopil - konečně.
Ten Přízrak, ten Stín byl posel Světla sám.
Všichni bojují za mír, víru, pravdu,
naději, lásku a za nás.
On jen čekal, až ho poznám,
abych ho následoval.
Vím to - bezpečně...
1 názor
Rymy tady opravdu jsou, i kdyz mozna prvnim okem spatne viditelne.. Rymuje se 1. a 5. vers, 2. a 4. vers.. :))
3. vers je samostatny.
-Kategorii tedy neni treba menit.. :)) - Dekuji vsem -