Existenční

Trocha rozhořčení nad vývojem splečnosti...příště budu psát fejetony,slibuju...:)

ŽÍT a stále riskovat,
tím bezcennou věc,
ŽÍT a přitom splétat si,
z vlastních hříchů pevnou klec...

CHTÍT a stále slepým býti,
místo rubu zřít vždy líc,
CHTÍT a chtíčem dávit se,
nemilovat nikdy víc...

MÍT a stále hromadit,
statky,věci,a tak dál,
MÍT a přitom strohost krýt,
samoty být mocný král.

Dutá hlava s plnou kapsou,
čile vládne světu,
a my si tu stresem hynem,
každý druhý jak vůl dře tu...

Jen se tak ptám,kam to vede?
Kde jsou pravé hodnoty?
Místo,aby duši pěli,
koukaj se ti na boty!!!

---