Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hodíme si mincí trnovou - ou, ou...

29. 09. 2006
1
0
1639
Autor
Kaira

Jsou čtyři ráno a bolí mě hlava, jak někdy bolí ta životní kocovina :-).

Ještě pamatuju

ty tvoje vrásky,

když ses smál.

Ještě pamatuju

tvoje doteky

a jak sis hrál.

Věděls ale,

že takhle to

dlouho nemůže jít dál?

Já to tušila,

když ná bránu jsem bušila

a ta se zavírala...

Ale až pojedem tím kočárem,

tak nezapomeň

na závoje

- na ty, které škrtí

a

hladí.

A až budem

klepat spolu na tu bránu

a prosit o pochopení

nebo odpuštění?

Tak nezapomeň

stříhat křídla.

A až otevře nám bůh

a nebo ďábel

nezapomeň dodat:

"Vždyť ona to tak chtěla!"

A já strhám ze sebe šaty

a odsouhlasím.

Ale teď oba

padáme

bez křídel

a až pozvou nás k sobě...

...těžko víme, co bude pak.


Kaira
29. 09. 2006
Dát tip
díky, ale myslím, že vidíš jinou myšlenku, což je celkem jasný ;-)

Jakubisko
29. 09. 2006
Dát tip
Hmmm...ono to je hrozně neoriginální, děsně ohranej kýč a podobně........ale problém je v tom, že se mi to zatraceně dobře čte a nějak se mi to bůhvíproč líbí......:))) *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru