Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSplín
04. 10. 2006
0
0
436
Autor
Vojtaal
Okolo svíce hořící,
zmírají můry.
Okolo svíce hořící
padají shůry
ze svého rozletu.
Plamen vrhá odlesky na nábytek v sametu.
Světlo je v korzetu
upnuté,
netknuté.
Však není ohně bez kouře,
když...
tak...
třísky létají.
Není plamen bez žáru,
tak na co láti požáru,
že shoří vše v něm tiše?
Co z toho plyne pro nás prosté?
Nic složitého-zkrátka, prostě:
Někdy svítí slunce,
někdy je mráz,
někdy prší
a tečou vody po tomto světě.
Ať snažíš se jak chceš,
neuděláš nic
milý Plantagnete.
zmírají můry.
Okolo svíce hořící
padají shůry
ze svého rozletu.
Plamen vrhá odlesky na nábytek v sametu.
Světlo je v korzetu
upnuté,
netknuté.
Však není ohně bez kouře,
když...
tak...
třísky létají.
Není plamen bez žáru,
tak na co láti požáru,
že shoří vše v něm tiše?
Co z toho plyne pro nás prosté?
Nic složitého-zkrátka, prostě:
Někdy svítí slunce,
někdy je mráz,
někdy prší
a tečou vody po tomto světě.
Ať snažíš se jak chceš,
neuděláš nic
milý Plantagnete.