Nuevo nihiliste e bella princessa

Ten den bylo ve škole pěkně dusno. Většina profesorek asi měla menzes nebo co, protože se chovaly jako moje matka.

 Odpoledne to je ale jiné…

„Čau, krásko,“ pozdravil jsem svoji holku, Michelle.

„Ahoj,“ políbila mě na rty a stiskla mi zadek.

„Sehnala si ty klíče?“

„Mám je,“ usmála se a z kapsy vyndala elektronický klíč. Objal jsem si a políbil.

Cesta do bytu jejich prarodičů byla krátká, dvě stanice metra a byli jsme tam. Byl to veliký byt, měl 6 pokojů. Všude starožitný nábytek a koberce. Líbilo se mi tam.

„To je krása,“ ukázal jsem na obrovské plátno visící nad vestavěným krbem.

„Dělal to nějaký jejich kamarád.“

„Muselo to trvat dlouho.“

Zasmála se.

Posadili jsme se do gauče a přisunuli si skleněný konferenční stůl. Sundal jsem si tričko, vždycky jsem to dělal, když jsme byli sami. Z kapsy jsem vyndal malý balíček. Bylo to poprvé, co jsem takový balíček držel v ruce. Vysypal jsem obsah na stůl. Asi půl gramu kokainu.

„Opravdu to chceš?“ zeptal jsem se.

„Miluju tě.“

„Já tebe taky.“

Udělal jsem dvě snad stejné lajny, vytáhnul desetidolarovku a stočil ji do role.

„Chceš první?“

„Ne, začni,“chytla mě za ruku, měla teplé a jemné ruce.

Přiložil jsem si bankovku k nosní dírce a na jeden zátah šnupnul. Pálilo to. V puse se mi rozestřela podivná pachuť. Nejdřív jsem nic necítil, ale pak jsem viděl jakoby rozostřeně. Už jsem necítil její ruku, ani bušení svého srdce. Všecko jakoby nebylo. Z dálky jsem slyšel, jak si šnupla. Pak jsem ji ucítil, leželi jsme v objetí. Nevěděl jsem, že to je tak… INTENZIVNÍ…