Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNEBE NAD SOMMOU-14
04. 08. 2008
0
0
1934
Autor
fungus2
Část čtrnáctá
Poručík Robert Fantes se za stolkem postavil a zasalutoval.
„Přeji vám dobrý den,“ řekl nadporučíkovi Jacku Roltonovi, který došel ke stolku.
„Já vám také poručíku. Tak jak válčíte?“ zeptal se a usedl na židli.
„Žádná sláva to není. Už mě i jeden Hun sestřelil. Měl jsem však z pekla štěstí.“
„Mě sestřelili už dvakrát. Taky jsem měl štěstí. A musím doufat, že při mě bude stát i nadále.“
„Je naplánována nějaká společná akce za hunský zákopy?“
„Ano. Velitelství leží v žaludku jeden most přes Sommu za městečkem Curlu. Už na něj dvakrát útočily naše letadla, ale kýženýho výsledku nedosáhla. Hunové k němu natahali spousty děl a kulometů. A taky Fokkery jsou tam dost aktivní, nedaleko mají letiště.“
„A jeje. To vypadá na dost riskantní nálet v hunským zápolí.“
„To tedy ano.“
„A jeje. To vypadá na dost riskantní nálet v hunským zápolí.“
„To tedy ano.“
„Kdy se poletí?“
„To nevím. Ale buď dneska večer a nebo zítra. Ten most musíme zničit. Vede přes něj železnice. Zrovna před třemi dny můj pozorovatel prostřílel na tý trati lokomotivě kotel. Bylo to nedaleko nádraží. Pálilo po nás všechno, co mělo hlaveň.“
„Včera jsem letěl s majorem Ransleym a ještě s dvěma na jeden hunskej pozorovací balon. Hunové ho však stačili stáhnout. Pak na nás začaly pálit děla. Tolik rozprasků jsem ještě ve vzduchu neviděl. Divím se, že moje letadlo nemělo žádný zásah.“
„Nad tím mostem bude ve vzduchu spousta olova. Určitě se toho náletu budu účastnit.“
„Pokud poletím taky, tak se mám teda na co těšit,“ pronesl ironicky Fantes a dopil limonádu.
„Už se nemůžu taky dočkat,“ mínil s úsměvem Rolton a zadíval se přes nečisté sklo na letištní plochu.
„No, naši dva velitelé se už na tý akci dohodli. Budu tedy muset jít,“ řekl poté, co spatřil postavu svého velitele. Ta kráčela k dvojmístnému dvojplošníku rámové konstrukce, který měl motor za gondolou kabiny.
„Snad se brzo zase uvidíme,“ mínil Fantes a vstal.
„To doufám. Tak ať máte stále štěstí,“ popřál mu Rolton a oba si potřásli rukama.
„Mějte ho také,“ řekl mu a zasalutoval.
Nadporučík poté rychlým krokem opustil místnost a za chvíli doběhl už k nastartovanému letadlu. To zanedlouho dojelo na začátek vzletové dráhy, po niž se vzápětí rozjelo. Fantes sledoval, jak se podvozková kola odlepují od travnatého povrchu, načež se letoun ocitl ve vzduchu. Současně se zadíval na dvojici jednomístných dvojplošníku, též rámové konstrukce. Ta se pomalu rozjížděla po letištní ploše a směřovala ke vzletové dráze. I jejich start pozoroval a přitom tušil, že i on brzo takhle bude vzlétat na svůj další bojový let.
KONEC ČTRNÁCTÉ ČÁSTI