Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBubliny
04. 04. 2001
1
0
712
Autor
Pupík
Pálivé vločky voskové smrště
z Tvých očí rozpuštěných v maliní.
Křídla mých myšlenek
z Tebe nečiní anděla.
Těkavé korálky bloudí světlem
nafouknutých obláčků,
smějí se sem i tam...ptají se,
neptají? Stydí se?
Nestydí. Jen létají.
Ten anděl - Tvá duše,
jen on se bojí - snad...lásky?
Tvůj úsměv mi mizí
a obláčky prasklé touhou
se oprskle zakusují
jak háčky na ryby.
Opravdu se bojím lasky.Mam v sobe hodne bolesti.Ale vim jak ji na cas utisit.Ale tohle je dobry pa a mrkni na me!!!!