Procitnutí

... moje první

Chtěl bych teď plakat a chtěl bych se smát, neboť již nemám, na co se ptát. Vždyť "vím, že nic nevím" již nejsou má slova, těším se, těším až procitnu znova. Prokopnout skořápku, vyrazit ven, zdá se, že skutečnost je lepší než sen. Marně si lámu tím svou malinkou hlavu, taková nádhera a já v tom plavu. Nechápu nic a přeci vím, cokoliv udělám, nic tím již nezkazím. Všechno je na lidech, všechno je na nás, už důvod nemám proč házet si provaz. Loďka se naklání, loďka se houpá, šťasten jsem, nevidím, jak voda stoupá. Jistě se utopím, co říci na to? Děkuji přátelé, stálo to za to.

---