Nebe nezná vyvolených

Pro blázínky z brněnského paraklubu.. Ať už konečně najdou to svoje vytoužené nebe.

Když je nejhůř a nezbývá kousek víry, když Tě někdo blízký zradí. Selhalo Tvoje tělo dosud plné síly a umírají touhy, co Tě svádí ? Podívej tam nahoru, kde zase z temnot vyjde slunce. Hřeje, pálí, je v něm život, vrací všem věcem jejich kouzlo. Hold Tobě skládám, ne kostem všech svatých. Jsi moje láska a světlo mé duše, jsi pekelná síra a když pálíš, tak tiše. Podívej nahoru kde stojí psáno písmem jasnějším ohňů v našich srdcích vášní zapálených. Stojí tam tři sladká, moudrá slova o tom, že Nebe nezná vyvolených. Tak jedeme!!! Nahoru a co nejvýš, ať se na to ještě jednou z oblak podíváme !!! Tam kde zpívají ptáci a studí jen vítr, pýcha se ztrácí, i když nelítáme.. Podívej tam dolů k zemi, obrysy splývají a nepodstatné mizí, vše co v Tobě zbývá je tak nádherné a ryzí. Hluboko, hluboko dole jsou nenávist a války, tam kde místa pro ně není. Teď bůh Tvým nitrem tančí, jsi mezi nebem a zemí.

---