Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZlý sen
Autor
Laivae
Máte noční můry? Tak tady je ta má...
Zlý sen.
Prolog
Rozchod s Karlem se nepodobal ani jedné z mých představ.
Přesto jsem si oddychla, když jsem to měla za sebou.V tu chvíli jsem pocítila nesmírnou ú
Spokojeně jsem usínala a k pravému oku si tiskla sáček s topící se mraženou zeleninou.
Zítra se neobejdu bez slunečních brýlí došlo mi ještě před upadnutím do hlubokého spánku.
navu a neskonalou touhu schoulit se jen tak do klubíčka v mé postýlce s nebesy a spát. Spát konečně bez obav a sama.1)
Myslela si,
Karel byl muž slabých slov a velkých svalů.
že v něm nalezne útěchu, úlevu, únik od bolesti a vzpomínek. Doufala, že jí dodá dostatek síly k novému začátku.Své sebevědomí rád získával bušením a ponižováním těch slabších.
Pokud se nikdo nenaskytnul, tuto roli úspěšně zastoupila Klára.Pěstmi řešil dá se říct všechno,
Klára sbírala odvahu pár let,
i dobrou náladu.než se odvážila k razantnímu činu. Pečlivě nakřečkované Karlovy přečiny by po udání na policii stály za kriminál na pětadvacet let a tak Karel nakonec přeci jen odešel.Pokorný odchod to rozhodně nebyl,
ale byl pryč a to pro Kláru bylo v té chvílí nejdůležitější.Nadávky rychle vypustila z hlavy,
Jeho prokletí bylo dávno za ní.
která ji tolik brněla a padla do postele s vidinou poklidného spánku.Kdo by v dnešní době věřil pradávným čarodějnickým kletbám.“Pchá..“
„Trpět za každou trpící ženu.
Jak by to takový tupec, jako byl Karel mohl dokázat?“
Byly to jen zastrašující plky, slabocha,
„Už ne!“,
Co je to za nesmysl.který jí chtěl nějak ublížit,jenomže už nevěděl jak. Tak ji aspoň postraší, ale to se mu nepodaří. Ona se takové padavky nezalekne.řekla si Klára.2)
Zdál se jí sen. Byl tak živý,
že si jeho nereálnost uvědomila až se probudila. Ale byl vskutku tak nereálný?Tuhle holku znala od vidění,
Nedávalo to smysl.
ale proč měla ten zvláštní pocit, že je tou holkou ona sama?
Stála před zrcadlem v takovém sexy oblečku.
Ve svých trochu zvrhlejších představách jej mívala na sobě,
Ten se jí vlastně nikdy nelíbil.
Teď však při jeho pečlivém prohlížení na něm nenašla jedinou chybičku.
ale nikdy se jí v něm nelíbil její zadek.Na sebepozorování si dala záležet. Nemohla se na sebe vynadívat.
Dlouhé černé vlasy měla pevně stažené na teme
ni hlavy do tlustého copu.Z odrazu v zrcadle se na ni dívaly hluboké provokující oči, jistě popletly hlavu nejednomu muži.
Její smyslné rty zvýrazněné rudou rtěnkou říkaly vše beze slov.
Šáhla si na „své“ ňadra napěchované v živůtku asi o dvě čísla menším než byla jejich skutečná velikost.
Krásná černá kůže jejímu tělu svědčila.
Vysoké kozačky dosahovaly až do půl stehen odkud je měla podvazky připevněné ke korzetu.
Kalhotky byly také originální, v rozkroku ji tlačil zip.
Po prohlídce své maličkosti se vydala na průzkum bytem.
Z okna si všimla,
Stěny byly přeplněny prapodivnými pomůckami.
Sexuálními pomůckami.
že je jen o tři bloky na východ od svého. Visely tam biče všech velikostí: pouta, sponky, závaží, obojky, řemínky, vodítka, perverzní fotky, kalhotky s gumovým ptákem, vibrátory rozličných tvarů a velikostí.Ložnice ji doslova šokovala.
Tento pokoj byl vesměs malou funkční mučírnou.Postel s kladkostrojem sestavená z ocelových trubek.
Z prohlídky ji vyrušil zvonek.
Ve dveřích stál v
Šla otevřít.ýznamný politik kandidující do voleb. Ve světě politiky byl znám jako největší puritán a svou morálkou se snad vracel do středověku, jenomže co tu vlastně dělá? “Jde mi dát kázání?“„Čau kotě,
Chci,
Nepoznávala se,
bchyběla jsi mi. Už jsme se dlouho neviděli. Tak dneska ti to vynahradím. Jen s tím rozdílem, že dneska busu vést já a ty budeš poslouchat. aby sis to konečně užila i ty“ , ušklíbl se zatímco se hrnul do ložnice a cestou se svlékal.když se svůdně otřela o jeho penis a nonšalantně zavěsila jeho kabát.„Tak mi ukaž,co v tobě je
Byl nahý. Náhle ji vší silou kousl do ušního boltce, popadl ji a mrštil ji na postel. Klára jen zalapala po dechu.
. Jsem jen tvoje, dělej si se mnou, co se ti zlíbí“ , zašveholila.Brzy se přesvědčila o principu fungování důmyslného kladkostroje.
Při prvním skousnutí jí napadlo,
„Kočičko,copak to
Připoutal ji k ocelovým trubkám a kladkou ji vyzdvihl do vzduchu. Hned na to se vrhl na její živůtek. Zabořil mezi její prsa hlavu a začal je kousat a mnout. Bolestí ji vyhrkly slzy. Když se konečně nabažil jejím poprsím začal si pohrávat s její kundičkou. že vyskočí z kůže, postupně však přestala bolest vnímat. Jestli předtím doufala, že toto utrpení brzy skončí, mýlila se, protože to byla pouhá předehra.tady máš? Ty jsi mi ale mokrá…“„Úplně to z tebe teče,tak po mě toužíš? Ukaž jak moc to chceš!“
Jenomže ani to m
Po chvíli z ní ruce vyndal. Rozhlédl se po místnosti.
Vrazil do ní prst. Přidával k prstu další až nakonec do ní ponořil celou ruku po zápěstí. Klára skučela bolestí, zatímco „on“ chrochtal blahem.u nestačilo. Brzy měla v pochvě zaryté obě jeho dlaně až po zápěstí a chuděra její vagína praskala ve švech. Její bolest ho vzrušovala.Uviděl zlatý řetízek.
Cvakání ji přivádělo vlny neuvěřitelné bolesti a touhu jej setřást,
Byl dost pevný na to, aby udržel nějaké to zatížení. Měl jakoby šest větviček a každá z nich byla zakončena takovou malou zubatou žabkou s očkem. což nešlo, protože byla připoutaná. Řvala.Žabky zakousnuté do bradavek, pupíku, velkých st
Ani toto však perverznímu politikovi nestačilo k ukojení jeho tužeb.
Na řetízky postupně zavěšoval drobná závaží jako na vánoční stromek do té doby než se kousek jejího přirození neodtrhl.Vzrušením zaúpěl.
ydkých pysků a poštěváčku ji přiváděly do naprostého zoufalství.Ly
Když ji konečně vysvobodilo bezvědomí,
Klára v
Na nočním stolku se blýskal svazek bankovek.
nčoval ji, vrážel do jejich úst svůj obrovitý penis až se téměř udusila, nechal ji zalykat se jeho semenem, přičemž si to vše natáčel. pořádně ji „opíchal“ a zmizel i s kazetou.krkolomné pozici bezvládně visela a krev skapávající na dříve bělostné prostěradlo se pomalu měnila v nechutné zaschlé chuchvalce na jejím těle.
Klára se vzbudila celá propocená. Byl to jen sen.
Rozsvítila lam
pičku a zhrozila se. Postel byla celá od krve i její tělo bylo poseto krvavými šrámy.Neohrabaně se došourala do kuchyně pro další pytlík zmražené zeleniny a tentokráte se jala ledovat své přirození.
Trvalo několik hodin,
než se dala do pořádku.Ihned pot
om se vydala ověřit si skutečnost.Dívku vskutku našla.
Ještě dýchala. Policisté ani záchranka nevěřila jejímu věšteckému snu.O existenci
druhé kazety tedy raději pomlčela, kdo by jí to uvěřil, když to nechápala ani ona sama, že věděla o skryté kameře za zástěnou.A nakonec by se to jen ututlalo a to tedy ne. Cítila v tom i svou vlastní mstu.
Ta kaze
ta obsahovala šťavnaté sousto pro celou republiku, jak k němu přišla si nechala pro sebe.
Byla ráda,
Sprcha a spousta hojivých mastiček ji udělala dobře a teď chtěla jen spát a spát a spát.
Strach z dalšího děsivého snu neměla.
že den končí a ona je konečně doma. Předešlou noc pokládala za náhodnou.
3)
Probrala se v rakvi.
Skutečnost nebo sen? Tvrdou realitu její mozek nechápal.Zařvala a obranně vymrštila ruce od těla.
Všude kolem ní byl jen drsný červený samet.
Sykla. Loktem jí projela bolest, jak se narazila do brňavky. “Copak umřela a to je svět po smrti? Blbost. Co to teda je…“Do očí jí ostře blýskla žárovka.
Všimla si trubky u její hlavy. Cítila z ní závan. Podle všeho přiváděl do rakve kyslík, takže není mrtvá, ale kde to je? A proč tu je zavřená?Odp
„Holčičko,
Klára marně hledala odkud ten hlas k ní přichází.
ověď nedala na sebe dlouho čekat. nespi! Budeme vstávat. Potěšíme svého páníčka!“Místo toho objevila po stranách spoustu kapes.
„Nasaď si brýle ty moje malá zo
„Proč by si je měla nasazovat?“
Octla se v ponuré místnosti, asi to byl sklep.
V nich byly mimochodem i sluneční brýle.ombice a koukni na taťku.“ozvalo se zvenčí. Důvod okamžitě zjistila. Oslepilo ji jasné světlo.Vzduch byl plný puchu plísně a zatuchliny.
Vypadalo to tu jak v hornické šatně.
Nad hlavou se komíhalo pár jasných světel a různé řetězy a háky.Vychrstl na ni ledovou vodu. Zalapala po dechu.Probrána byla
okamžitě. Chlápek se jen zašklebil.Odkudsi vytáhl jiskřivě červenou barvu a začal jí natírat bradavky i
ohanbí.Vzrušovalo ho to.Ona přitom netušila jak může někoho taková ptákovina př
ivést do rauše.Chlápek supěl a chroptěl.
Vypadalo to na posmrtnou křeč,jenomže on právě prožíval orgasmus.„Holčičko mám pro tebe něco nového.
Razantně jí roztáhl nohy až v nich zapraštilo.
Určitě tě to uchvátí.“ , skřehotal. Bolestí zavzlykala.„Sestrojil jsem pro tebe speciální stroječek,
asi bych si jej měl dát patentovat“ , křenil se.„Str
To zvíře to perpetum mobile přisunul přímo pod ni.Povolil řetěz a Klára se zavytím dopadla na ohromný stůl z něho se tyčilo něco neidentifikovatelně ohromného.
oječek“ bylo ve skutečnosti pěkné monstrum. Přesně to, měla díky povolení řetězu ve svých útrobách a měla dojem, že je roztrhána na milión malých kousíčků.Mukám nebral konec.
Konečně upadla do vysvobozujícího bezvědomí.
Pak konečně vše ustalo.
Nevěděla,
Chlápek stojící u ohromného panelu slastně mačkal knoflíky a kochal se pohledem na upící Kláru. “Kůl ve stole“ se pohyboval čím dál rychleji. Nepřestal dokud z jejich genitálií nezačali lítat kousky sliznice prskající do všech stran jako silvestrovský ohňostroj. co se děje okolo ní, cítila jen zasychající krev stékající z jejich paží a stehen kamsi do nenávratna.Rozdrásaná zápěstí měla v jednom ohni,
i přesto snaha vyprostit se z pout byla zbytečná.Nesnesitelná bolest pulzovala její pochvou.
Pevně k sobě tiskla víčka a doufala,
Zamžikala.
že to všechno byl pouze pouhý zlý sen.V místnosti někdo byl.Náhle sebou úlekem škubla.
Po jejím rozdrásaném těle stékaly proudy ledové vody. Klára jen zalapala po dechu. Vytřeštěně civěla do tmy. Až po chvíli uviděla ženu. Myje ji „žena“. Hlavou jí projela spásná myšlenka.Klára chabě
„Proč se tak snažíš.
zaškemrala. Žena se ušklíbla a dál bolestně drhla krev z jejího těla. Nakonec přeci jen promluvila. Jsi jako pokažený gramofon. Pořád dokolečka, den, co den. A já ti stále stejně odpovídám.Jestli si myslíš,
že ti pomůžu k útěku, tak jsi na omylu děvenko. Tohle všechno byl totiž dá se říct můj nápad. Byla bych hloupá, kdybych to udělala, pak bych se na těch jeho bláznivých nápadech musela podílet i já a kdo by pak ze mne smýval krev? Pomoc u mne nehledej. Odsud neutečeš. Zachrání tě leda smrt a věř, že budu dělat všechno proto, aby hned tak nepřišla.“ ušklíbla se a mrskla hadr do lavoru. Vrzly dveře a ji oslepilo světlo, a pak nic,jen tma....Klára opět upadla do bezvědomí.
Když se probrala do jejího pokoje dávno proklouzly první paprsky slunce. S úlevou se zhluboka nadechla a zjistila, že není v onom odporném sklepení.
Nemohla však vstát.
A zápěstí vypadaly,
Nohy měla k sobě slepené zaschlou vaginální sliznicí . jakoby se snažila o sebevraždu tupým nožem.Pracně se doplazila do ko
Co však věděla bylo to,
upelny, kde v horké lázni se spoustou léčivých solí s občasným sykotem nabírala sílu do dalšího dne. Při pohledu do zrcadla jí bylo jasné, že ani dnes to nevypadá na to, aby mohla stát před kamerou. že si půjde ověřit svůj sen. Pokud vskutku někde existuje dívka takto týraná, cítila osobní angažovanost pro její záchranu.Její intuice ji s jistotou zavedla před bílou vilku v lepší čtvrti.
Přes tmavé brýle pozorovala pohyb okolo domu.
Na zakročení si však netroufala. V krku měla knedlík.Rozechvěle vytáhla mobil a rozklepanýma rukama na něm vymačkala číslo svého nejlepšího přítele Martina.
Přijel do pěti minut.
Když ji uviděl zděsil se, tak zřízenou ji ještě neviděl. Okamžitě zapomenul na to, nač se jí chtěl prve zeptat. “Karel?“, špitl.Klára zavrtěla hlavou a stručně mu popsala pár posledních dnů od rozchodu s Karlem.
Myslel si,
S ukrytým fotoaparátem se připlížil k zadní stěně domu a zjistil,že v jeho sklepení je vskutku nějaký podivný ruch.
Nevěřil. že jde o její poblouznění, něco mu však říkalo, aby se přeci jen do domu skočil podívat. Co uviděl bylo pro něj neuvěřitelné.Rychle nafotil co se dalo.
Razie proběhla úspěšně.
Potichu se připlížil zpět do auta a zavolal policii. Akce byla jako blesk z čistého nebe. Když policisté opět uviděli Kláru nevěřili na pouhou náhodu.Naštěstí ji z toho všeho zachránil Martin snůškou pár nesmyslných lží.
Cestou domů jí padaly víčka únavou,
přesto dělala všechno proto, aby neusnula. Bála se usnout. Děsila se dalšího snu.Začala věřit kletbě.
Martin však nechápal nic.
Odvezl ji domů,
Apaticky koukala do okna a bojovala s únavou.
Chtěl jí pomoc a nevěděl jak. umyl a položil do postele. Objednal čínu a nakrmil ji jako malé děcko. A Klára se nechala.Spánek přeci jen nakonec zvítězil,
možná díky Oxazepamu rozpuštěnému ve sklenici s vodou.A tehdy se jí nezdálo nic.
Den ode dne se přestávala obávat zlých snů.
Dokonce se začínala zase smát.
Od té doby se jí už víc než měsíc nic nezdálo a ona se vždy ráno probouzela ve své posteli neposkvrněná.4)
Pokud si myslela,
Po dvou měsících totiž vše opět začalo.
že vše skončilo ukrutně se mýlila.Bylo to v pátek.
Tu noc se milovala s Martinem a pak v jeho obětí upadla do spokojeného spánku.Byla na diskotéce. Kolem ní všude blikaly
neóny a
štiplavý kouř ji šimral v nose. Cítila jemnou špičku a věděla, že jí je šestnáct.Chtěla jít domů, ale všechny kamarádky ji vypekly. Smáli se jejímu zbabělství. Vždyť to máš jen kousek a když to střihneš parkem, tak jsi doma během pěti minut.A tak tedy šla.
Domů chvátala s nepříjemným pocitem v zádech schoulená do jarního kabátku.
Voda z čerstvě popršených cest jí jemně pleskala do lýtek.
Bylo půl třetí ráno a ona měla být doma nejpozději ve tři. V duchu si neustále opakovala, že je malá zbabělá holka a že se ji nic nemůže stát. Krok přeci jen neustále zrychlovala až cítila buchot svého srdce a zpěněnou krev v uších.Ztuhla.
Ohlédla se a za sebou spatřila uchichtávající se partičku kamarádů.
Než však stihla nějak zareagovat ležela v křoví v jejich oblehnutí.
Náhle se z křoví vyloupl kluk jako hora, když v něm poznala jednoho z těch se kterými tuto noc tancovala, oddychla si. Myslela si, že ji chce odprovodit domů, jak se mýlila. Za sebou uslyšela nějaký rachot. Ztěžka polkla. Měla neblahé tušení. Pak už ani nestihla vnímat, co se s ní děje.Všichni se na ni najednou vrhly. Strhávali z ní všechno a jeden pro jistotu,
Držel ji pevně a to,
aby nekřičela ji držel pod krkem. že si to sní rozdávali pěkně jeden po druhém brzy přestala vnímat. Za chvíli si to mladíci rozdávali s mrtvolou....Klára se s chroptěním probrala.
Byl v šoku z toho,
Klára se mezitím těžce lapajíc po dechu vzpamatovávala z toho otřesného snu.
Držela se za krk.Uviděla Martina, který s ní vyděšený třásl. Nemohl ji probudit. Už si myslel, že se mu udusí.jak uviděl na jejím krku postupně nabíhávat šrám.Musela tam jít.Zavolali policisty a šli se spolu přesvědčit.
Nemožné?I policie jim začala věřit.
A dívka tam skutečně byla a Klára je dovedla i za mladíky. Věštecké sny?
5)
Zašla za svým lékařem.
Byla pro ně raritou.Tím,
Klára však věděla, že takhle to už dál nepůjde. Po několika telefonátech ji odváželi do Institutu pro výzkum spánku. že by zjistili, jak to, že Klára prožívá ve snu to co jiné ženy ve skutečnosti.C
o se v její hlavě vlastně odehrává ,by možná pomohlo i Kláře, ale v každém případě se jednalo o unikátnost, které je těžko uvěřit a kdyby přišli této záhadě na kloub, celý svět by jim ležel u kolenou.
Na hlavu ji připevnili spoustu malých senzorů,
K ničemu to však nevedlo.
Sny se stupňovaly a oni ji už několikrát vzbudily na poslední chvíli.
kterými ji v noci připoutali k malé bzučivé mašince. Děsivé sny nepřestaly, jenomže ani tým odborníků na nic nepřišel.Co z toho, že se stala pravou rukou místní policie.
Co z toho, že se Institu
Kláře nepomohli. Nedovedli jí pomoct. A tak jen tiše přihlíželi, jak Klára pomalinku umírá.
Nikdo si to však nechtěl přiznat, nikdo to nechtěl říct nahlas. Nikdo ani Klára, která už dávno tušila, jak tohle všechno
t stal vědci a novináři obléhanou budovou. dopadne. Že dojde na slova zloducha. Na slova Karla po kterém se propadla zem.Když ji Martin po měsíci uviděl zděsil se.
Nemohl pro ni nic udělat.
Kam se poděla jeho Klára?! Tohle byla nějaká zoombice. Tělo bez duše. Kývajíc se na stranu, marně se snažíc neusnout. Lékaři mávaly štosy papírů, nakonec jen krčily rameny.Neuměli jí pomoct.Neuměl to nikdo na světě.
Nezbylo jim než přihlížet. Být divákem, no to je ale úpadek.
6)
Spala omámená uspávadly , z
klidněná dechem Martina.V jeho objet
í se cítila tak bezpečná....Na nebi ani hvězdička.
Byla v nejchudší čtvrti města.
Zatočila se jí hlava a náhle se octla v zatuchlém bytě plného plísně.
Kolem ní se tyčili vysoké sto let staré cihlové domy. O nohy se jí otíraly krysy a všude to tu neskutečně páchlo. Chtělo se jí zvracet. Nad hlavou jí zablikala neonka a pak s tichým pšouknutím na věky zhasla. Ze zašlého kohoutku kapala kalná tekutina.Podívala se na sebe. Byla malá holčička.Značně špinavá holčička. Měla strach.Moc se
bála toho chlápka řádící ve vedlejší místnosti.Ten ožraný,
zaneřáděný chlap byl její táta.Se strachem vykukovala z rozlámané kovové postýlky.
Ozval se náraz.
To otec jdoucí k holčičce se nevlezl do díry, která pravděpodobně představovala dveře.Ani to
„Děvko!“
Jak já tě nenávidím!
Popadl Klárku.Vzlykla. Vyhrnul jí sukénku a šáhl jí mezi nohy,
jej přeci nezarazilo. Se slizkým výrazem ve tváři se neohroženě blížil k postýlce. supěl. “Ty jedna zatracená couro! Nechala jsi mne napospas s tímhle frackem, který není k ničemu! Šla jsi s jiným, čubko! Však uvidíš, jak budeš trpět. Ukážu ti to na tvém harantovi.“zachroptěl. Uslyšela cvaknutí opasku.Kalhoty byly okamžitě na zemi.
Kláře se opět zvedl žaludek,
Do vzduchu se tyčil ohromný penis. tak neviděl vodu nejméně rok. Úd čpěl zatuchlinou a zaschlým spermatem.Nevydržela to, pozvracela se.
„No počkej hajzlíku,
„Vykuř mi ho!“přirazil její hlavu ke svému vzdáleně připomínajícímu přirození.“
Táta zuřil. já ti dám co proto, tohle dělat svému tatínkovi!“ Aspoň konečně budeš k užitku!“Vztekl
e ji udeřil do brady. Nadechla se k protestu, ale to už dávno pahýl rozdíral její vnitřnosti.Bušil do ní jako do pytle,
přitom jí rval vlasy a zuřivě mlátil. Klára brzy ztratila pojem o realitě.Otec probravší se z rauše se zalekl. Myslel si,
že dítě zabil a z obav před policií ji ještě živou pouze v bezvědomí rozřezal na malé kousíčky a roznesl v igelitových pytlích po celém městě.Tu noc se Martinovi již Kláru vzbudit nepovedlo.
Zločin navždy zůstal utajen
a Karel tedy splnil slib o tom,že ji zahubí jeden z moha snů, kdy bude trpět za spoustu týraných žen.